Jaderné zbraně byly vytvořeny proto, aby nikdy nebyly použity, a jako takové splnily svůj účel. Téměř půl století vládne globální mír. Ideologická rivalita demokratického Západu a komunistického Východu si nacházela zástupné konflikty ve třetím světě, zatímco „první dva světy“ byly prakticky rukojmím nukleárních arzenálů. Rukojmí má však význam pouze za dvou předpokladů: je-li možné někoho vydírat a má-li vydíraný čím zaplatit. V tomto ohledu kolabující SSSR vydíral Západ hrozbou jaderného chaosu a Západ zaplatil jednoznačnou podporou Ruska - politickou, technickou i materiální - jako nástupnického státu. Více už Rusko zřejmě nezíská.
Dnes tedy zbývají „okrajové jevy“ jako lokální války, terorismus či únosy. Nemají již ideologickou podporu té „správné“ strany a někdejší publicitu, přesto neztratily na intenzitě. Přestalo platit pravidlo „nezasáhneme-li my, zasáhne soupeř“.
Fyzické veto
Ve světovém tisku se objevují hororové scénáře, které líčí jaderný konflikt na území Společenství nezávislých států (SNS). Zvažují se v nich možnosti zneužití, selhání obsluhy, chyby v kontrolním systému nebo nehody. Tyto vize jsou sice přehnané, ale není divu. Málokdo je schopen snadno strávit následující tabulku světový jaderných mocností (údaje v počtu hlavic bez rozlišení): 1. USA (19.000), 2. Rusko (17.505), 3. Ukrajina (4.356), 4. Kazachstán (1.690), 5. Bělorusko (1.222), 6. Francie (621), 7. Čína (přes 400), 8. Velká Británie (přes 300).
Z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
