Svědectví leží v zásuvkách
(k článku „Od této chvíle budu jednat sám“, Respekt 12/92)
Jsem dcera generála Přikryla, o němž se v článku na dvou místech píše.Škoda, že národ v dnešní problematické situaci není disponován, aby se zajímal o současnou a novodobou historii posledních čtyřiceti let. Svědectví těch, kteří tato léta prožili a stali se obětí doby, nejsou dostatečně zpřístupněna. Mladá generace ani dost dobře neví, co pro mnohé velmi zasloužilé bojovníky proti nacismu i komunismu válečná a poválečná léta znamenala. V mnoha případech utrpení, které si dnešní mladí lidé těžko dovedou představit. A podat obraz historie národa občanům je věc tak delikátní… Demokracie, pokud není v souladu s úrovní občanské morálky, dovoluje, jak vidíme v článku v Respektu „Osvětim je lež“, jakékoli pojetí a netrestá za křivení historického podání a za křivení lidských duší. Jak se asi budou tradovat hrdinské činy našich rodičů? V nátlaku politických souvislostí se stává velmi křehkým i názor na Slovenský štát, v kontextu s tím pak názor na Slovenské národní povstání. Na jaké misce vah se ustálí hodnocení generála Svobody, Reicina, Slánského?Rukopis mého otce, podrobná historie, psaná účastníkem západního a východního odboje, téměř deníkově zpracované vyšetřování za komunistického režimu, vězení od Pankráce přes Jáchymov a Ruzyň po Leopoldov, zůstává nedotčen. Vzpomínky dnes ještě živé, nezkreslené a aktuální - kdoví, čím načichnou v zásuvkách nakladatelství a v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
