Jugoslávie nebo Jugoslávci?
Nejde o přežití státu, ale jeho obyvatel
Jugoslávská válečná katastrofa je politicky vyjádřena i řadou paradoxů, které ukazují, jak je její politické řešení vzdálené. Neschopnost k němu dospět znamená další oběti, neboť ve válce se i čas měří počtem mrtvých. V současné době umírá v průměru jedna osoba za hodinu.
Válka armády proti obyvatelstvu
První paradox je ten, který je nejméně chápán právě v zahraničí: nejde již o osud Jugoslávie, ale o bytí Jugoslávců (všech obyvatel na území Jugoslávie). Jinak řečeno, ve válečných podmínkách se politické otázky nutně redukují na jednu základní: kolik mrtvých stojí nějaké řešení. A jugoslávské řešení krize zjevně stojí životy tolika Jugoslávců, že samo o sobě se ukazuje jako nepřijatelné.Za druhé světové války šlo - vedle cizí okupace - především o srbsko-chorvatské střetnutí. Naproti tomu dnes jde především o konflikt Jugoslávské lidové armády (JNA) s obyvatelstvem Chorvatska. (Mezi ním jsou pak zvláště ohrožení Srbové, neboť jsou napadáni z obou stran, přestože ideologicky je válka zdůvodňována starostí o jejich osud.) Armáda však ohrožuje všechny Jugoslávce: vedle Chorvatska i Bosnu a Hercegovinu, velmi brzy i Kosovo a Sandžak a koneckonců i Srby, protože zejména oni umírají v jejích řadách.Ochranu Jugoslávců umožní teprve ukončení války a ta nepřestane, dokud nebude rozpuštěna Jugoslávská lidová armáda. Nejenom proto, že JNA je nejsilnější ozbrojenou silou a původcem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
