Čtvrté dráče
Tchaj-wan po desetiletích diktatury
Minulý týden navštívil premiér Čalfa na své asijské cestě rovněž Tchaj-wan v čele snad vůbec první československé delegace. Jak vypadá tento devatenáctimiliónový ostrovní stát, označovaný pro své hospodářské úspěchy za jedno ze čtyř asijských dráčat?Dráče ve východním povědomí symbolizuje energii, přímost a romantické vzplanutí. Čínské přísloví ale také praví, že dračí mládě se nikdy nevyrovná starému draku, a tato méněcennost jako by se do určité míry projevovala i ve vztahu Tchaj-wanu k pevninské Číně. Poloha Tchaj-wanu, který bezprostředně přiléhá k čínské pevnině, odedávna podmiňuje jeho závislost na velkém sousedu; závislost ani ne tak hospodářskou jako spíš kulturní a psychologickou. Pro tradiční čínskou civilizaci, která byla na ostrov přenesena v 15.století, je totiž příznačná soběstřednost, představa, že vše, co se nachází mimo Říši středu (tedy mimo vlastní Čínu), je barbarské a méněcenné.
Diktatura monopolní strany
Když byl po porážce Japonska v r.1945 Tchaj-wan obsazen vojsky Čínské republiky, v jejímž čele stál tehdy Čankajšek, nevnímali ostrované jejich příchod nijak nadšeně. Cítili sice sounáležitost s Čínou a vítali osvobození od japonské nadvlády, byli však nepříjemně překvapeni, když se vojáci z pevniny nechovali na ostrově jako osvoboditelé, ale jako dobyvatelé. Překvapeni byli také zjištěním, že během předchozích padesáti let Čína, zmítaná téměř bez ustání válkami,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
