Volební kalkulace místo argumentů
Devátého listopadu, v den druhého výročí pádu berlínské zdi a třiapadesátého výročí křišťálové noci, největšího předválečného pogromu, demonstrovalo přes sto tisíc lidí po celém Německu proti nenávisti vůči cizincům a proti rasismu. Jen o týden dříve napadlo 200 výtržníků ubytovnu azylantů v Greifswaldu (v bývalé NDR), kam byli tito žadatelé několik dní před tím, proti své vůli, odsunuti ze Šlesvicka- Holštýnska. Důvod „přesunu“ byl prostý: kvóta azylantů, stanovená pro každou spolkovou zemi, byla ve Šlesvicku- Holštýnsku již vyčerpána, zatímco v Meklenbursku-Předních Pomořanech ještě ne.V noci po přepadu přijeli do Greifswaldu příslušníci autonomních skupin, kteří se o tyto azylanty starali již před jejich převozem z Neumünsteru, a dopravili je zpět do západní části Německa. Oba tyto příklady jsou typické pro několik úkazů kolem práva na azyl.
Cizinci a azylanti v Německu
- V Německu žije 5,7 miliónu cizinců, z toho polovina Turků a po jedné pětině Jugoslávců a Italů. Velká většina obyvatel Německa si na tuto situaci zvykla a považuje cizince v denním životě za normální jev. Diskriminaci této části obyvatel proto odmítla.- Na druhé straně diskuse o právu na azyl oživila vědomí, že existují cizinci, kteří přijdou do Německa s žádostí o politický azyl (za prvních devět měsíců letošního roku jich bylo 170.000), dostávají sociální podporu, nic nedělají a po léta žijí na úkor společnosti. (Z humanitárních důvodů je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
