Tady stál kdysi kostel
Severočeský bedekr
Ekologická společnost se vydala na výlet do severních Čech. Cílem nebyly pamětihodnosti v obvyklém slova smyslu, i když většina navštívených míst opravdu stojí za zapamatování.
„Dobývací prostor“
Po krátké zastávce v architektonicky zdevastovaném centru Ústí nad Labem, kterému místo empírové radnice, zbourané v roce 1976 (!), vévodí budova bývalého KNV, jsme dorazili do Chabařovic.Zlatý věk česko-německého městečka nadešel s počátkem hutnictví a těžby uhlí. Od r.1869 do r.1930 se počet obyvatel zdvojnásobil (ze 3.290 na 6.167). Po druhé světové válce přišel pád: po odsunu Němců se Chabařovice zpola vylidnily (3.429 obyv. roce 1950) a obec byla administrativně připojena k blízkému Ústí n.L. Od roku 1964, kdy se rozhodlo „o dobývacím prostoru Chabařovice“, byl osud obce a okolí zpečetěn. Byly obětovány těžbě hnědého uhlí. V roce 1990, to už tam žilo jen asi 2.000 obyvatel, začala likvidace jedné části městečka. Po posledním jednání zástupců obce, dolů a vlády byly Chabařovice zachráněny - zatím. Kostelu Narození P.Marie z r.1352, hřbitovní kapli, kapli sv.Jana Křtitele, poustevně z r.1750, radnici z r.1606 a renesančnímu domu č.p.311 se rypadla bagrů a radlice buldozerů ještě vyhnuly, nikdo už však neuvidí evangelický secesní kostel z let 1899–1901.
Hora plná jedu
Ve srovnání s ohroženou střechou nad hlavou by se obyvatelům Chabařovic skládka Spolku pro chemickou a hutní výrobu …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
