Krize na Západě
Co ovlivňuje politiku našich partnerů
Začne-li v Čechách někdo vykládat o krizi na Západě, vystaví se nebezpečí značně nevrlé reakce. Lidé, poučení týdenními výlety s prázdnou kapsou a oslepení pozlátkem konzumu, staví západní země na piedestal a považují je za fungující a prosperující demokracie. Případné tamější problémy jim připadají - ve srovnání s enormními potížemi dědictví po komunismu - naprosto nicotné.Přesto je neoddiskutovatelnou skutečností, že na Západě jakousi krizi, byť diametrálně odlišnou od oné východoevropské, máme. Samozřejmě nejde o žádný totální krach a zatím ani o vitální ohrožení, nicméně by nebylo dobré současnou situaci přehlížet či podceňovat. Ovlivňuje totiž vnitřní politiku zemí, které jsou pro Československo důležitými partnery, a odráží se i v jejich zahraniční politice.
Nezaměstnanost
Ekonomický rozměr krize se projevuje především v nezaměstnanosti, která např. ve Francii od roku 1974 stále pozvolna roste a dnes postihuje 2,700.000 lidí, tj. 10% práceschopné populace. Přitom se zdá, že v boji proti ní se už vyzkoušelo všechno. Ale nejrůznější plány pravicových i levicových vlád měly vždy jen velice omezené účinky.Nezaměstnané lze rozdělit do tří zhruba stejně početných skupin. Asi třetina jsou lidé, kteří práci ztratili, ale bez problémů se přeškolí či přestěhují a během několika měsíců zcela jistě najdou práci novou. Druhá třetina je v prekérnější situaci: její schopnost readaptace,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
