Partajní karneval
Volební systém a politická stabilita
Z polských parlamentních voleb nevzešel žádný jednoznačný vítěz. Všeobecně jsou za něj označováni komunisté, kteří v těsném závěsu za Demokratickou unií premiéra Mazowieckého překročili hranici 12 procent. O zbývající tři čtvrtiny hlasů se dělí třicítka stran a straniček, mezi nimi na čelném místě kuriózní seskupení přátel piva. Parlamentní nestabilitě, která dosud negativně poznamenávala polský transformační proces, tyto první plně svobodné volby za více než 40 let zřejmě neučiní přítrž. Naopak: roztříštěnost nového parlamentu neumožní vytvořit pevnou vládní koalici, což - konfrontováno s neřešenými problémy země - může ohrozit i budoucnost demokracie.
Poměrný systém
Polský volební výsledek je extrémním příkladem toho, jak působí systém poměrného zastoupení. Zdánlivě je nejspravedlivější, protože přesně obráží politický poměr sil ve státě: každá strana obdrží přibližně tolik poslaneckých mandátů, kolik procent hlasů měla ve volbách. Na druhé straně je však zdrojem politické nestability, protože z něho zřídkakdy vzejde jednoznačná parlamentní většina a vlády jsou vytvářeny až na základě složitých koaličních jednání. Tak se stává a priori nejdemokratičtější systém něčím, co může demokracii paralyzovat.V Itálii je díky proporcionálnímu systému a s ním související roztříštěné politické scéně od války u moci prakticky jedna a tatáž široká vládní koalice, jíž vévodí křesťanští demokraté.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
