Mír za území
V souvislosti s mírovým uspořádáním na Blízkém východě se objevují dva základní principy: MÍR ZA MÍR a MÍR ZA ÚZEMÍ. Je zajímavé, že naši nekompromisní zastánci arabského stanoviska (mír za území) jsou slepí k téměř dokonalé analogii izraelsko-arabského sporu se vztahem Čechů s Němci. Pro ujasnění tedy několik základních postřehů:V principu stejné geologické procesy vytvořily dva útvary s jasně vymezenými přírodními hranicemi - Svatou zemi a Český masiv. V průběhu historického vývoje byly tyto celky osídleny dvěma antagonistickými národy, z nichž ten menšinový, ale s mohutným zázemím za hranicemi, vystoupil v nejkritičtější době jako neloajální komunita. Liší se pouze strategická hodnota hranic: zatímco Československo získalo díky horotvorným pohybům dobře hajitelnou přírodní bariéru, Izrael je vzhledem k příkopové propadlině otevřen vůči jakémukoliv útoku.Československo má s principem mír za území smutnou zkušenost. Jeho dokonalou ukázkou byl mnichovský diktát a odevzdání pohraničí. Po r.1945 uvažovala naše diplomacie pouze v mezích mír za mír, tedy uznání poválečných realit včetně odsunu Němců, což završila smlouvami se Spolkovou republikou. Naproti tomu ve Státě Izrael má zásada mír za mír od počátku stejný význam, jaký ho měla u nás před říjnem 1938: první prohraná válka s Araby by pro ně byla zároveň poslední. Na rozdíl od Československa si podobný „mírový“ experiment bez záruky prostě nemohou dovolit.V Československu mluvili o autonomii pro…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
