Střet zájmů
O budoucnosti dražeb
Jenom v hlavním městě Praze bylo ve 210 dražbách dosud vydraženo přes 1.700 provozoven a výtěžek činí 3 mld. 510 miliónů Kčs. Někomu se zdá, že soukromých obchodů přibývá přinejmenším poskrovnu, jiní považují průběh privatizace v rámci možností za uspokojivý. Současný stav má mnoho nejrůznějších příčin: pokračují dohady s ministerstvy, státními podniky i obcemi. Objevují se podvody při dražbách, přetrvávají potíže s restitucemi a mimosoudními rehabilitacemi, od 1.listopadu bude platit nová vyhláška o oceňování pozemků a na politické scéně se propírá problém špinavých peněz i účasti zahraničního kapitálu v malé privatizaci.Nejméně jasná a zároveň nejdůležitější je ovšem v současnosti budoucnost dražeb jako takových. Kupónová metoda, která musí být časově přesně ohraničena, se totiž mnohdy střetává se zájmem privatizačních komisí i soukromých podnikatelů: ti chtějí pokračovat v aukcích; nezáleží jim na tom, jde-li o obchodní jednotky zařazené do malé nebo velké privatizace.
Co je kmenový majetek?
V čem je problém? Kromě střetu zájmů se střetávají i některé zákony a usnesení. „Zákon o malé privatizaci“ poměrně jasně stanovuje typickou jednotku určenou k dražbě. Červencové usnesení české vlády se ovšem staví proti tříštění kmenového jmění podniků určeného do velké privatizace. Vládě šlo pravděpodobně především o to, aby podniky měly možnost v klidu připravit privatizační projekty, především ocenit majetek…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
