Zlatá horečka
Tři sta padesát miliónů dolarů v Kašperských Horách
Zlato má jednu neocenitelnou vlastnost: nekazí se a přežije všechny změny politických režimů. U nás se těžilo naposledy na konci šedesátých let v Kremnici a v Jílovém u Prahy. V sedmdesátém roce však stát doly pro nerentabilnost uzavřel. Roku 1975 se začalo s novým geologickým průzkumem. Po osmi letech bylo objeveno zlaté ložisko v Mokrsku (v centrálním Povltaví) a v Kašperských Horách.
Třicet tun zlata = 350 miliónů dolarů
V Mokrsku je zlata podle odhadů téměř sto tun, těžit je však lze jen pomocí kyanidu, a to naráží na ekologické problémy. Se zlatem v Kašperských Horách je to jednodušší. Podle výsledků průzkumných prací jde zhruba o třicet tun v ceně asi 350 miliónů dolarů. Zlato je dostupné klasickým těžebním postupem - ovšem ani na ten nemá Československo dostatek peněz a především moderní technologii.Správcem lokality Kašperské Hory je státní podnik Geoindustria, který také prováděl průzkum ložiska. Už od června 1989 jednaly tehdejší Český geologický úřad (ČGU) a Geoindustria o možné spolupráci na průzkumu kašperského ložiska s renomovanou francouzskou těžební firmou COGEMA. Dlouhá jednání letos v červenci skončila podpisem vzájemné dohody. COGEMA se zavázala uhradit zbytek průzkumných prací a po jejich dokončení založit s Geoindustrií (s mezitím zprivatizovanou) společný podnik pro vlastní těžbu.
Bohemia důlní
V květnu roku 90 se ovšem na českém…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
