Renesance v umění
V.Pistorius vyzývá v Literárních novinách (11.9.1991) k široké diskusi o kulturní politice. Nevíme samozřejmě, kolik osobností, organizací a institucí tuto výzvu přijme. Nabízíme čtenářům jistý import - nikoli diskusní příspěvek, ale ukázku jevů rozvoje americké kultury a umění, jak ji ve svém bestselleru MEGATRENDS 2000 nastínili John Naisbitt a Patricie Aburdeneová.
V 80.letech se mnoho psalo o vratké finanční situaci v americkém umění. Reaganova vláda snížila federální dotace umění na minimum. Ta dnešní vydává na umění 2 dolary na osobu ročně. Není to mnoho ve srovnání s 9 dolary vládních výdajů v thatcherovské Británii, 27 dolary v západním Německu, 30–32 dolary ve Francii a Kanadě a 35 dolary na osobu ve Švédsku. Říkalo se, že díky takovému skrblictví se ze Spojených států stane říše barbarů. Došlo k pravému opaku. Snižování dotací státního rozpočtu na umění, v mnoha směrech bolestné, mělo paradoxně posilující účinky: přinutilo totiž obchodní společnosti k tomu, aby vycházely umění vstříc, a umělecké organizace k tomu, aby zvyšovaly svoji úroveň v marketingu a hledaly nové zdroje příjmů. Výsledkem je větší schopnost umění zakládat vlastní agendu a starat se o ni, jeho menší závislost na vládě a dokonce i na podporách od rozličných nadací.
Z Broadwaye do Zapadákova
V New York's Broadway Theatre na křižovatce Broadwaye a Třiapadesáté se prodává více vstupenek než na zápasy Giants nebo Jets. (Pro dramatiky, kteří píší v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
