Otázka viny
Stejně jako v Německu po válce
Otázka viny je název proslulé studie, vydané v Německu před čtyřiceti pěti lety, tedy téměř bezprostředně po pádu totalitního režimu. Napsal ji filozof Karl Jaspers, významný představitel myšlenkových tradic své země, který se na rozdíl od svého neméně věhlasného kolegy Martina Heideggera nikdy nesnížil ke kolaboraci s hitlerismem. Dílo nemálo ovlivnilo poválečnou rekonvalescenci německé společnosti (především ve Spolkové republice).Po 17.listopadu 1989 stojí česká a slovenská společnost v podobné mezní situaci, jako Němci v r.1945. Zatím - bohužel - bez svého Karla Jasperse. Přitom se však nezdá, že by ji tento nedostatek příliš vzrušoval, alespoň ne tolik, jako třeba otázka privatizační, zemědělská nebo kompetenční.
Bez lítosti
Jistě, mezi „nulovým bodem“ tehdejším a východiskem současným jsou přinejmenším dva rozdíly: nacistická totalita se zhroutila po vojenském úderu zvenčí, takže společnost se z „jařma“ nevysvobodila sama. Také pod ním nežila dvaačtyřicet, ale pouze dvanáct let; kdo měl na jeho počátku po maturitě, nebo po vyučení, dožil se (pokud se mu to podařilo) jeho konce jako třicátník. U nás jako osoba důchodového věku.Přesto stačí v knížce jen zalistovat a hned se nám vyjeví řada podnětů, počínaje třeba už samotným pojmem viny. Nevystupuje tu totiž jako jeden obludný beztvarý strašák, nýbrž se přesně rozlišuje vina trestní od viny mravní, politické a vposledku i metafyzické; už jen…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
