Balkánský scénář
O rozpadu Jugoslávie a jeho vlivu na evropskou integraci i bývalý východní blok hovoří bělehradská politoložka SONJA LICHT
Jak byste charakterizovala současnou situaci v Jugoslávii?Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. V Jugoslávii se děje přesně totéž, co v ostatních východoevropských státech, ale u nás je to hodně vyhrocené a přechod od komunismu k demokracii je těžší než jinde. Nejen proto, že máme federální strukturu, mnoho národů, ještě více národností, náboženství a kultur, ale i proto, že Jugoslávie prošla specifickým vývojem. Politikové zapomněli, že u nás také existovaly veškeré špatné vlastnosti reálného socialismu, ale vedle toho tu začala již dávno jistá decentralizace, i když bez demokratizačního procesu. Podle mého názoru to byla etatistická decentralizace: komunisté se tvářili jako avantgarda společnosti, a přitom se snažili legitimizovat svou moc. Nebyli schopni - ale ani nechtěli - realizovat žádnou vážnější politickou či hospodářskou reformu. Druhým problémem je nacionalismus. Příčiny našeho šovinismu mají hlubší kořeny než v jiných státech východního bloku kromě Rumunska.
Můžeme skutečně říci, že v současnosti „spolu bojují srbští komunisté a slovinští demokraté“?Tak totiž nedávno nazval svůj článek v Times Literary Supplement jeden novinář slovinského původu.
Mohli bychom tomu uvěřit, kdyby Miloševiče nepodpořily i některé srbské demokratické strany a četníci a kdyby Kučan nebyl vedoucím představitelem slovinských reformních komunistů. Dichotomie pozitivního a negativního nacionalismu je oblíbená…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
