Nadšené budování
Ve 24.čísle Respektu jsme se z úst úředsedy KSČM dozvěděli, že únorový převrat 1948 byl proveden parlamentní cestou. Odmyslíme-li si předchozí rafinované ovládnutí policie a armády a vytvoření ozbrojených lidových milicí, budiž: prezident dal k němu svůj podpis a parlament své hlasy.
V této souvislosti však stojí za to povšimnout si podobného, rovněž parlamentního převzetí moci. 30.ledna německý prezident Hindenburg pověřil Adolfa Hitlera úřadem říšského kancléře a sestavením vlády. Zcela ústavně se tak dostal k moci nacionální socialismus. Po prvních varovných signálech, kterými byly požár říšského sněmu a červnová noc dlouhých nožů v roce 1934, následovaly tři roky zdánlivého politického klidu, čas nadšeného budování nového Německa. Stavěly se dálnice, státní a veřejné budovy, nemocnice, školy a obytné domy, práci dostalo 6 miliónů nezaměstnaných, které nacionální socialismus zdědil po předchozí demokratické vládě.
I komunismus měl své budovatelské nadšení, u nás zvláště v padesátých letech - době nejkrutějšího teroru a hrůzy. Každá totalita totiž nadšeně buduje - Mussolini např. vysušoval močály v římské oblasti.
Tedy: naprosto nepodstatný - i když velmi poučný - je jak způsob převzetí moci, tak i budovatelské nadšení. Jediné, co se počítá, jsou metody a výsledky vlády. Známe obojí - nacismus i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
