Poslanci obou sněmoven v úterý schválili návrh zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě. Poslancům, kteří se obávali, že návrh zákona neprojde, se ulevilo poté, co se dozvěděli, že Ján Čarnogurský osobně vyvinul tlak na poslance KDH, aby hlasovali pro.
Kolem zákona mohou vzniknout právní spory. Není totiž jasné, zda automaticky koriguje zákon SNR o půdě z roku 1947, podle něhož je horní hranice rozlohy půdy v soukromém vlastnictví 50 ha. Nyní je uzákoněno 150 ha orné resp. 250 ha ostatní půdy (louky, lesy atd.), což je v souladu se zákonem o půdě z roku 1919. Sporná situace může nastat při vrácení konfiskátů osobám, kterým bylo v listopadu 1948 navráceno státní občanství a k tomu, pokud se to stihlo, zmíněných 50 ha.
Existuje i další problém, týkající se asi 100.000 ha půdy: mezi Maďarskem a Československem existuje smlouva z roku 1949, podle níž bývalí čs.občané, kteří byli vystěhováni do Maďarska, nemohou získat svůj majetek zpět. Otázkou je, nakolik má dnes tato smlouva právní platnost, když byla podepsána mezi dvěma státy s komunistickým režimem. Odtud může vzniknout i politický problém, protože nový zákon není zcela v souladu s mezinárodním právem.
Ve středu se plénum zabývalo vládním návrhem zákona o odpadech; od 17.listopadu 1989 prvním zákonem z oblasti životního prostředí, který byl projednán.
Výstup Václava Klause k otázkám ekonomiky a především zpráva o patnáctimiliardovém přebytku v rozpočtu poslance spíše uklidnily, i když ministr…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
