Veselice I.
Jako bývalý člen KSČ do listopadu 89 bych měl být článkem Petra Placáka „Veselice” (R19/91) dotčen. Já, právě proto, že jsem byl členem této organizace, s Vámi bezvýhradně souhlasím.
Sám jsem přivítal listopadové události 89, ztotožnil se s požadavky kladenými na shromážděních - protože byly mými názory. Nevěřil byste, jakým způsobem hovořili někteří členové KSČ na schůzích ZO KSČ již v průběhu roku 89 i dříve - kdyby totéž řekli jinde, byli by středem pozornosti StB a VB. Bohužel kritika byla k ničemu, odezněla a dál odcházely sterilní zápisy výš…
Proč Vám toto píši? Chci tím říci, že i v řadách členů KSČ byly diametrální rozdíly - jako v celé lidské společnosti. A bohužel mám pocit, že v KSČM zůstali (a pokud mohu soudit podle vzorku v naší bývalé ZO, nejde o pocit, ale o jistotu) právě ti, kdo ničemu nikdy nerozuměli, do ničeho nemluvili a snad ani sami nevěděli, proč do strany vstupují. Samozřejmě ti, kdo tam vstoupili za účelem kariéry. Proto nemohu jinak než souhlasit s Vašimi názory. Ne bývalé členství, ale komunistické myšlení a jednání je tím nebezpečím, kterému je naše vratká demokracie vystavena. Sleduji-li komunistické i některé jiné poslance ve FS, kroky bývalého premiéra SR, spor českého premiéra s ministrem zemědělství ČR, názory poslance FS a ředitele ČTK, hlasy vedoucích pracovníků v průmyslu i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
