Vyvarujme se ideologického myšlení
Česká národní rada se už nejméně půl roku zabývá problematikou státoprávního a územněsprávního uspořádání. Proběhla jednání v příslušných výborech, byla schválena i dvě pléna: 27.února a 26.dubna.
Česká národní rada se už nejméně půl roku zabývá problematikou státoprávního a územněsprávního uspořádání. Proběhla jednání v příslušných výborech, byla schválena i dvě pléna: 27.února a 26.dubna. V úvahu přicházely tři varianty řešení: zemská, spolková a regionální. Do závěrečného boje se dostaly pouze druhé dvě, nakonec zvítězila takzvaná varianta regionální. Problematikou jsme se již zabývali (Respekt 13/91), přesto však považujeme za nutné se k tomuto problému vrátit. Přijatá varianta totiž nemá formu zákona, ale usnesení, které bude podkladem pro tvorbu ústav. Hrozí tedy nebezpečí, že usnesení bude nadále zpochybňováno, zjednodušováno a dezinterpretováno. Přijatá regionální varianta vytváří prostor pro iniciativu zdola. Je proto účelné celou věc srozumitelně vysvětlit. Lépe, než to dokáže suchá právnická mluva.
Požádali jsme tedy o názor poslance ANDREJE GJURIČE (ODS), který měl před přijetím varianty k celé věci zásadní řeč ve sněmovně. Její ukázky citujeme v rámečcích.
Kterou variantu státoprávního uspořádání podporovala ODS?
Především je třeba upřesnit termín: jde o varianty státoprávního a územněsprávního uspořádání. Ůzemněsprávní aspekt je tu dokonce primární - především v českých zemích. Ke státoprávnímu uspořádání jsme se měli jen vyslovit. Až na výjimky jsme nakonec všichni došli (poprvé od rozdělení OF ODS, OH i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
