Dotace... a skromný výběr mladších prozaiků

Na 1.pařížském mezinárodním knižním veletrhu (14.-17.února) byly také čtyři stánky s československou účastí. Ať tomu chtěl čert nebo Pánbu, byly jakýmsi symbolem čtyř vydavatelských přístupů.

Všeobjímající stánek ministerstva kultury - největší ze všech čtyř, jak se na státní kolekci sluší - sestával ze společného výběru produkce českých a slovenských nakladatelství. Jejich názvy na regálech chyběly a většina knih pocházela z ministerského skladu čili ze staré produkce. Zástupce ministerstva, známý odeonský kafkolog dr.Čermák, šaramantně pohovořil o tom, že se znovu potvrzují tradiční hodnoty českého knihtisku, zlaté české ručičky, patrné v kvalitě grafické úpravy, i kvality výtvarníků v ilustracích dětských knih. K tradičnímu zájmu o obrazové publikace přibyl nový rys - zájem o původní českou literární produkci. Dr.Čermák jemně naznačil, že některé tituly, o něž je zájem, dosud nejsou přeloženy do češtiny (třeba Kundera), že ale přicházejí zahraniční nakladatelé a žádají „nějakého prozaika do 35 let“. Oni prý ze skromného výběru samozřejmě doporučují, i když zatím není na obzoru žádná hvězda. Jmenovitě se zmínil o Vlastovi Třešňákovi, jehož knížky byly koneckonců na Západě dostupné i dřív. Tady je vidět, jak i knižní produkci ve světě ovládá móda, neb bývalé komunistické země jsou teď ve flóru.

Že se této situace musí včas obchodně využít, ukázal druhý příklad: stánek nakladatelství Orbis Pictus. Vedoucí dr.Matějka entuziasticky prohlašuje, že toto…