Ještě trochu živý ukradený

Před několika dny skončila v pražském ÚLUVu výstava nazvaná Česká alternativa. Ještě v době zcela nedávné se výstavy podobného druhu pořádaly na půdách, v opuštěných lomech či na dvorcích pražských činžáků. To, co těmto akcím tehdy dodávalo jejich neopakovatelnou atmosféru, bylo jakési vnitřní sepětí vystavujícího s divákem, jejich vzájemná důvěra. Pochybuji, že se tehdy někdo strachoval o své obrazy nebo sochy, pokud ovšem odhlédneme od obav ze Státní bezpečnosti.

Zdá se, že idylické časy skončily. Výstava v ÚLUVu se sice částečně stala tím, co Praze dlouho chybělo - avantgardním klubem v centru, kam lze i v noci zajít na koncert nebo na skleničku - ale její konečná bilance - čtyři ukradené obrazy - chutná poněkud nahořkle.Jako první se ztratil Brázdův „Ještě trochu živý“. Pavel Brázda (který mimochodem ještě na začátku listopadu loňského roku bojoval spolu s dalšími postiženými výtvarníky o vrácení obrazů, určených pro výstavu československé kultury ve Vratislavi, zabavených celními orgány na hranicích), reagoval na krádež s pozoruhodnou noblesou. Na prázdnou stěnu připíchl dopis následujícího znění:"25.dubna zmizel z tohoto místa neprodejný obraz ‚Ještě trochu živý‘. Protože je to jeden z mých reliéfních obrazů z první poloviny padesátých let a přál bych si, aby jej lidé i já sám mohli znovu vidět, prosím toho, kdo jej odnesl, o vrácení. Může jej odnést ke mně na adresu Praha 3, Soběslavská 4. Svým čestným slovem se zavazuji, že z toho v takovém případě…