1990/22

Těsně po irácko-íránském příměří v srpnu 1988 odcestovala do Bagdádu kuvajtská delegace, aby tam definitivně urovnala staré hraniční spory.

Ačkoliv od tragických událostí ve městě Tirgu Mureš uplynulo už více než čtvrt roku, příslušná vyšetřovací komise dosud nepředložila zprávu parlamentu.

Sovietsky zväz má od nedávna nový tlačový zákon, rušiaci oficiálnu cenzúru a zaručujúci slobodu tlače, práva jednotlivých novinárov a umožňujúci prakticky každému v tlači vydávať a šíriť názory vlastné i cudzie.

Prudký výbuch konfliktu v severním cípu Zálivu (jehož vžité mezinárodní označování jako Perský Arabové šmahem odmítají) rozdmýchal nečekaně spalující výheň letního období přídavným žárem.

Sovětský týdeník Moskovskije novosti uveřejnil ve svém 23.čísle článek Fidainy. Tak se v ruštině nazývají oddíly arménské sebeobrany Fidai. Ke vzniku článku daly podnět události, které se odehrály letos koncem května v arménském hlavním městě

Vážení,přečetla jsem si váš článek v Respektu „Jedna z nepřehledné řad” o OIRT. Vybavila se mi vzpomínka na mého velmi dobrého přítele, který je dnes již několik let po záhadném úmrtí.

Pavel Černý, žijící od roku 1972 v USA a pracující v největším světovém filmovém centru jako produkční, svou tiskovou konferencí na letošním festivalu v Karlových Varech alespoň na chvíli zrušil mrtvolnou idylu, jež tam vládla.

Setkali jsme se spolu třikrát. Poprvé jsem potřeboval fotografie z I. beatového festivalu, kde hráli The Primitives Group. Byl jsem u tebe ve sklepním bytě za Jiřího náměstím.

V Lidových novinách z 12.července se dopustil František Růžička v reportáži Bitvy o život postřehů z výstavby dětské onkologie motolské Fakultní nemocnice.

Letošní dovolenou jsem trávil u rodičů své ženy v Měcholupech u Žatce. V úterý 24.7. jsem se s dvěma malými dětmi, ženou a její matkou vypravil na výlet autem do Karlových Varů. Podle autoatlasu ČSSR z roku 1989 jsem stanovil trasu Podbořany - Buškovice - Nepomyšl - Podbořanský Rohozec - Kyselka - Karlovy Vary.

Do struktury bývalé Státní bezpečnosti patřilo i oddělení pasů a víz. Nebyla to žádná represívní složka, až na to, že její zaměstnanci někdy, a to dost často, někomu svévolně nevystavili nebo zabavili pas či výjezdní doložku.

Československá vojenská doktrína by se měla stát jedním z nejdůležitějších podkladů pro další politický vývoj našeho státu.

Za komunistického režimu byl vývoj Československé armády podřízen tzv. internacionalistickým principům Varšavské smlouvy. To ve skutečnosti znamenalo, že vojska (nejen naše) byla připravována a organizována jako odnož Sovětské armády.

Na základě tohoto kulantního protokolu si 18.dubna vyzvedli důstojníci Rudé armády z cely předběžného zadržení ve Vlašské ulici č.3 devatenáctiletého vojína radioteleoperátora, který den předtím dostal v Kanceláři prezidenta republiky příslib, že se o něj tenhle stát postará.

V minulém čísle respektu jsme publikovali část rozhovoru s malířem Crišanem Petrescu, jenž u nás jako první rumunský občan požádal o politický azyl.

Jak říká Karl Kraus, tento stát má podivuhodnou vlastnost: staví nuly před jedničky. Je to v jeho řádu. Náš problém se týká převráceného barevného vidění reprezentativní garnitury sobců, hlupáků, zaslepenců, konjunkturalistů, zlatokopů a lhářů.

První sníh u nás tradičně "zastihl cestáře nepřipraveny". Kdykoli si příroda troufla chovat se jako po nespočet předchozích tisíciletí, takže v zimě sněžilo, na podzim pršelo a v létě svítilo slunce, byla to pro soudruhy katastrofa.

18.srpna by ČNR měla začít projednávat zákon o obcích a balík s ním souvisejících zákonů včetně zákona o Praze. Veřejnost se o jejich přípravě dozvídá z čím dál nevraživějších stanovisek zúčastněných skupin.

Půl roku po listopadové revoluci se naše národy dočkaly svobodných voleb po více než čtyřiceti letech a v nich jasně řekly své ne komunismu a jeho exponentům. Vyjádřily touhu žít v demokratickém právním státě a definitivně zúčtovat s ostudnou minulostí.

Na začátku minulého týdne podal demisi mluvčí prezidenta republiky Michael Žantovský. Svůj krok vysvětlil "několika vážnými chybami", kterých se v poslední době dopustil - především mylně interpretovaným rozhovorem pro list Financial Times a poznámkami o svobodě a odpovědnosti novináře na obědě s účastníky tiskového semináře Východ-Západ. Prezident demisi M.Žantovského nepřijal.

"Tady to zase zchátralo," utrousil spíš pro sebe starý pán, který se mnou vystoupil z autobusu vedle mohutné budovy zámku. Jediný pohled stačil k ujištění, že pronesená věta není záležitost typicky stařeckého kverulantství, ale léty neotupělé lidské paměti.

Varování "dávejme si pozor, kdo nám chce pomáhat a kdo nás chce okrást", které se od nastolení demokracie v Československu vštěpuje národu a zkoprnělým zahraničním podnikatelům a investorům, prozrazuje hluboké nepochopení samotného smyslu obchodování.

Dopisy od našich čtenářů.