Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Zrušení doplatků vyžene lidi z ubytoven na ulici, varují neziskovky

Ministryně Maláčová připravila zákon, který má podle ní zamezit obchodu s chudobou

Ubytovna Modrá, Ústí nad Labem, červen 2018
Ubytovna Modrá, Ústí nad Labem, červen 2018; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Z ministerstva práce a sociálních věcí unikl do médií návrh zákona, který má podstatně změnit způsob rozdělování dávek na bydlení pro potřebné. A hned poté připravovaná norma z dílny ministryně Jany Maláčové (ČSSD) vyvolala hlasitý odpor zástupců neziskovek, které pomáhají sociálně slabým. Chystané změny podle nich uvrhnou řadu lidí na ulici. Návrh totiž přináší novinku, která zásadně ovlivní životy lidí závislých na dávkách  - takzvané doplatky na bydlení se od roku 2024 mají vyplácet už jenom lidem, kteří bydlí v „standardních“ bytech. To znamená, že lidé, kteří bydlí na ubytovnách, dávky od roku 2024 už nedostanou.

Na ubytovnách v současnosti žije asi 6 tisíc domácností o 20 tisících lidech, kteří od státu dostávají tzv. doplatky na bydlení. Velká část těchto lidí by si bez příspěvků od státu nemohla ubytovnu dovolit, protože třeba čtyřčlenná rodina tu někdy zaplatí za jeden pokoj i 12 tisíc korun měsíčně. Když tito lidé o doplatek na bydlení přijdou, ubytovny opustí, předpokládá nový zákon. Jeho cílem je zastavit tzv. obchod s chudobou – tedy rozšířenou praxi, kdy majitelé ubytoven za neúměrně vysoké částky pronajímají sociálně slabým stísněné, často nevyhovující prostory, za které jim tito lidé platí peníze pobírané ve formě dávek od státu.

Reklama
Reklama

Zákon už ale neříká, kam tito lidé půjdou. „Návrh zákona nemluví o tom, jakou mají tito lidé alternativu,“ říká ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák. Podle něho města a obce nemají dostatečnou kapacitu vlastních sociálních bytů, aby lidem z ubytoven poskytly obecní byty nebo azylové domy. „Ohrožené domácnosti se tak místo v bytech většinou ocitnou na ulici,“ varuje Lesák. Soukromí pronajímatelé standardních bytů, na které bude stát dál poskytovat doplatky, zase o sociálně slabé nestojí - často kvůli tomu, že jde o Romy.

Čtěte také: Stát nechává ve své ubytovně vydělávat na chudých

Co se stane s lidmi z ubytoven, kteří přestanou dostávat doplatky na bydlení, už dnes ukazují příklady z měst, která zavedla tzv. bezdoplatkové zóny. „Ti lidé se stěhují do ještě horších podmínek, kde platí za ubytování z dávek, které jim zbydou, třeba z příspěvků na děti. Peníze jim ale nestačí, takže si nejdříve půjčují, a pak končí na ulici,“ říká Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi. „Pokud ten zákon začne platit, takových lidí masivně přibude,“ varuje. A nedotkne se jen lidí z ubytoven, ale také dalších lidí, kteří bydlí v „substandardním“ bydlení. Onen standard přitom zákon přesně nedefinuje, takže není jasné, kolik lidí ovlivní.

Celkem dvacet neziskovek, mezi kterými je Člověk v tísni, Armáda spásy nebo Naděje, proto sepsalo výzvu ministryni, aby návrh zákona stáhla. Maláčová tvrdí, že zákon ještě není hotový a verze, která unikla na veřejnost, rozhodně není konečná. „Obchod s chudobou je časovaná bomba a musí skončit. Chci razantní změnu dávek na bydlení. Návrh ale představím teprve až bude hotový. Seniory, rodiny s dětmi a zdravotně postižené změna nepoškodí. Tyhle zranitelné skupiny jsem vždycky bránila a budu v tom pokračovat,“ říká. Na otázku, kdy návrh bude a v čem se bude lišit od uniklé verze, ale odpovídá neurčitě: „Aktuálně se na změně dávek pracuje. Až bude návrh hotový, představíme ho.“

Podle zástupců neziskovek by ideálním řešením bylo zavést zákon o sociálním bydlení. Ten by obcím přikazoval zajistit lidem v nouzi ubytování. Současná vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení slibovala, že takový zákon připraví, ale loni změnila názor - přikazovat obcím prý nic nebude. Místo toho oznámila, že nedostatek volných obecních bytů, které by šly nabídnout sociálně slabým, bude řešit výstavbou nových kapacit. A zavedla dotační program výstavby, kdy si obce mohou žádat o peníze na stavbu sociálních bytů. Na program vláda slíbila uvolnit dvě miliardy ročně a letos na jaře začala přijímat první žádosti. Podle neziskovek je však program nedostatečný a pokryl by i v ideálním případě jen asi tisíc bytů ročně, na ubytovnách přitom žije z dávek zmíněných šest tisíc domácností.

Podle Víta Lesáka by vláda mohla situaci zlepšit i jinak než novým zákonem: „Například by mohla zmapovat, která města mají problém s ubytovnami a těm cíleně pomáhat.“ Tahle cílená pomoc by mohla vypadat třeba tak, že by vláda zaměstnala lidi, kteří by hledali majitele nemovitostí, kteří jsou ochotní nabízet své byty jako sociální bydlení. Tito vládní pracovníci by pak majitele bytů propojovali s obcemi. „Tenhle zákon je unáhlený a doufám, že ho ministryně vezme zpět,“ věří Lesák.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 521
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte