Z Babišova zvýšení učitelských platů jsou sliby-chyby

Andrej Babiš po třech dnech začal couvat od svého slibu, že vláda v novém školním roce znovu zvedne učitelům platy. V pátek mluvil o tom, že od září počítá s dalším zvýšením o 15 procent. V pondělí se ale opravil – září prý ještě není úplně jisté.

„Já to nemůžu vědět,“ odpověděl premiér v pondělí na otázku Respektu, jestli skutečně počítá s 15 procenty hned po letních prázdninách. „My máme jasně v programu, že se chceme soustředit na tuhle profesi. My jsme řekli, že náš cíl za celé toto (volební) období je dostat průměrný plat pedagogů na 45 tisíc. Navýšení od 1. září by znamenalo asi pět miliard a já vám to teď neřeknu,“ dodal Babiš během návštěvy Karlovarského kraje.

Škoda milionů na jízdenky

Dohadování o platech začalo minulý týden u úplně jiného tématu – u slev na jízdné ve vlacích a autobusech pro studenty a důchodce. Babišova vláda v demisi odklepla slevy na konci března. Studenti do 26 let a senioři nad 65 let budou od 10. června platit pouze čtvrtinu, zbytek jízdného dostanou dopravci od státu. Jen letos bude toto opatření stát 3,26 miliardy, jenže s těmito penězi se v letošním rozpočtu nepočítalo – jde o opatření Babišovy nové provizorní vlády, na které sama musí z něčeho našetřit.

Jeden z největších příspěvků (400 milionů) padl na ministerstvo školství, což u studentských a pedagogických organizací vyvolalo minulý týden velkou kritiku. K ní se přidali i opoziční poslanci, kteří mimo jiné Babišovi připomněli, že v prosinci po odhlasování státního rozpočtu sněmovna přijala takřka jednomyslně speciální usnesení, podle kterého by případné finanční rezervy objevené během letošního roku měly jít právě na platy učitelů.

Tedy nikoli na jízdenky, což je také důvodem, proč je zlevněné jízdné poslední dobou tak zpochybňováno, byť třeba pro studenty vysokých škol půjde bezpochyby o vítanou novinku. Usnesení také „doporučuje“ vládě, aby ke zvýšení platů ve školství přikročila právě od září 2018 – pro učitele o 15 procent, pro ostatní o 10 procent. Pro usnesení hlasovalo v prosinci 190 poslanců včetně Babiše.

Babiš minulý týden ve sněmovně na dotazy poslanců, zda se zvýšení od září počítá – a pokud ano, proč tedy odklání peníze ze školství jinam, odpověděl nejednoznačně: k usnesení se přihlásil, k termínu ne. „Já si nepamatuji, jestli je to od 1. září nebo od 1. ledna. Ale samozřejmě respektujeme a je pro nás priorita navyšovat platy pedagogů. Určitě ano,“ uvedl premiér v odpovědi na interpelaci, kde se exministryně školství Kateřina Valachová ujišťovala, jestli přesun 400 milionů ze školství na jízdenky nebude vyšší platy komplikovat.

Částka 400 milionů podle Babiše nikomu chybět nebude; ministerstvo školství by ji údajně stejně nestihlo letos utratit. Stále ale není jasné, proč rezervy nemohly zůstat ve školství, kde peníze tradičně chybí – a kde se mohly hodit mimo jiné právě na slibované platy. O tom, jak se ušetřené peníze mohly využít ve školství, najdete informace v novém Respektu: Drahá sleva na vlak.

Co slyšela učitelka?

Na dotaz Respektu, jak to Babiš při interpelaci přesně myslel, už premiér minulý týden neodpověděl. Jeho mediální poradce Marek Hanč na stejnou otázku v pátek uvedl, že září platí. Informace ale hned od počátku nevypadala jako stoprocentně prověřená – jejím zdrojem mělo být to, co Babiš v pátek říkal při exkurzi školáků na Úřadě vlády jejich učitelce.

V pátek informaci o září potvrdila i mluvčí vlády Barbora Peterová, po pondělním Babišově couvnutí nicméně upřesnila svůj výklad událostí tak, že září je pro Babiše zatím jen cíl, nikoli tvrdý závazek. „Chtěl by od září, ale musí se to nejdřív zrealizovat,“ uvedla Peterová s tím, že hlavním otazníkem je právě hledání peněz.

Státní rozpočet na letošní rok počítá s útratou 1364,5 miliardy korun. Proti tomu vypadá pět miliard jako zanedbatelná suma. Jak ale v pondělí v Karlových Varech upozornil ministr školství Robert Plaga, kromě pěti miliard na platy má letos před sebou ještě další finanční resty. Ve Varech byl v rámci svých cest po všech krajích, při nichž si dělá inventuru, kolik jim chybí na školství už nyní.

Základní a střední školy jsou zřizovány a financovány přes kraje, jimž peníze posílá vláda – někdy i s pokyny, co mají s penězi dělat, jako třeba loni v listopadu, kdy se platy už jednou o 15 procent zvedaly. Zdá se však, že v rozpočtu pro školství není letos dost peněz ani na toto přidání, chybějí i zdroje na financování inkluze, již rodiče dětí využívají ve větší míře, než se původně plánovalo. Všechny tyto nároky mohou podle exministryně Valachové letos podle zpráv z krajů vystoupat až na 800 milionů, které ve školství chybí už teď, před dalším zvyšováním platů.

Další peníze bude školství potřebovat od příštího roku na plánovanou reformu, která má srovnat regionální rozdíly v odměňování učitelů a zavést nový režim financování škol podle odučených hodin, a ne podle počtu žáků. Některé školy už se začínají pro novince bouřit, podle Valachové je proto potřeba dotáhnout reformu se vším všudy a do školství kvůli hladkému průběhu všech změn poslat navíc několik miliard.

Reforma je schválená a Babiš se k ní minulý týden ve sněmovně přihlásil, ale z hlediska peněz jde o další otazník. Hledání toho, za co ve školství utrácet, může pokračovat dál – školy například zjišťují, že jim u zpožděných investičních akcí přestávají stačit dřívější rozpočty kvůli stavebnímu boomu a zdražování stavebních prací.

Zvýšení platů od září je tedy stejně nejisté jako osud děravého rozpočtu pro celé školství. „Budeme hledat a jednat,“ poznamenal ve Varech k vznikajícímu manku ministr Plaga. Je zjevné, že škrtnutých 400 milionů se mu letos mohlo hodit, ale ve skutečnosti bude potřeboval řádově víc.