Výroba elektroaut přesune desetitisíce míst z Německa do Asie

Pokud jsou tu stále ještě skeptici, kteří pochybují, že elektrická auta představují budoucnost osobní přepravy, pak aktuální zpráva z Německa by je měla přesvědčit, aby změnili názor. Koncern Volkswagen, největší výrobce aut v Evropě, oznámil, že v roce 2026 uvede na trh poslední řadu vozidel, která bude poháněná spalovacím motorem. Od tohoto roku bude firma své benzinové a dieselové motory sice dál drobně upravovat, ale už nebude vyvíjet nové - a soustředí se už jen na výrobu aut bez emisí. V úterý to ve Wolfsburgu novinářům řekl hlavní koncernový stratég Michael Jost.

Poslední auta poháněná spalovacím motorem na benzin či naftu by pak měl koncern prodat někdy kolem roku 2040, dodal Jost. V této době už bude Volkswagen prodávat stovky druhů elektromobilů. Jedině přechodem na auta bez emisí je možné splnit cíle Pařížské klimatické dohody, zdůvodnil technologický přechod Jost.

Německý výrobce tím jen potvrdil, že to s přechodem na elektromobilitu myslí vážně. Už předtím v polovině listopadu na plánovací schůzi oznámil, že v příštích pěti letech z celkových firemních investic půjde třetina, tedy 44 miliard eur, do elektromobility, samořiditelných aut a digitalizace. Na elektromobilitu z této částky připadne 30 miliard eur.

Zásadní skok

Přelom automobilový průmysl čeká už v roce 2020, kdy se v celé Evropě výrazně zpřísní pravidla, jak velké množství oxidu uhličitého budou smět nové vozy vypouštět do ovzduší. Pokud výrobci průměrné emise nesníží na nové limity, budou platit miliardové pokuty.

Opuštění výroby spalovacích motorů, které pohánějí automobily posledních 150 let, bude pro evropský průmysl znamenat zásadní technologický skok, který nebude mít nutně jen pozitivní důsledky. Zatímco spalovací motory a další součástky pro benzinový či naftový pohon se doposud vyráběly hlavně na evropském kontinentu, baterie a další součásti pro pohon elektrických aut se budou mnohem více dovážet z Asie. To bude znamenat jediné – ztrátu pracovních míst. Norimberský Ústav pro výzkum pracovního trhu IAB tuto ztrátu vyčíslil ve své nové studii, jejíž závěry shrnuje server Spiegel: přechod na elektromobilitu v Německu způsobí do roku 2035 ztrátu 114 tisíc pracovních míst.

Nejvíce, tedy asi 80 tisíc míst, zmizí přímo v továrnách – půjde jak o dělníky, tak o specialisty. Dalších 30 tisíc míst pak zmizí v souvisejících oborech jako stavebnictví, pohostinství  nebo pojišťovnictví, říká studie. Autoprůmysl dnes v Německu zaměstnává asi 800 tisíc lidí. Zpráva ústavu přitom uvádí, že v nadcházejících letech bude mít nástup elektromobility nejdříve velmi pozitivní efekt – Německo čekají velké investice do výstavby tisíců nabíjecích stanic po celé zemi, také továrny na výrobu aut bude potřeba zásadně přestavět. To vše si vyžádá vysoké pracovní nasazení a ekonomice to pomůže. V roce 2022 by však měly přijít první ztráty pracovních míst, které se budou postupně zvětšovat.

Nepříliš optimistická prognóza přitom vychází z předpokladu, že tržní podíl elektromobilů bude v roce 2035 asi 23 procent. Pokud by byl ještě vyšší, budou podle studie výraznější i změny na pracovním trhu. Momentálně je podíl elektroaut na všech nově přihlášených automobilech menší než dvě procenta, ale toto číslo rychle roste.

Německá vláda si je hrozící ztráty pracovních míst vědomá a snaží se jí předejít. Ministr hospodářství Peter Altmaier nedávno uvolnil miliardu eur na podporu německých firem, které by se pokusily v masové výrobě baterií pro elektroauta konkurovat Asii. Taková firma je ale podle zprávy agentury Reuters v Německu momentálně zatím jen jedna.

Řeč je o společnosti Varta, která už nyní vyrábí mimo jiné baterie pro uchovávání elektrické energie získané slunečním zářením ze solárních panelů. Ředitel Varty Herbert Schein na konci listopadu oznámil, že jeho firma ve spolupráci s vědci z Fraunhoferova institutu hodlá vyvinout novou baterii pro elektroauta, která by se měla vyrábět masově. Trhu s bateriemi do elektroaut však v současnosti dominují čínské, korejské a japonské firmy - a vstup nové, v oboru teprve začínající německé firmy bude těžký. Jak upozorňuje agentura Reuters, asijské společnosti mají velký náskok: už nyní dodávají baterie ve velkém a jsou schopné zaplavit trh levými výrobky a jakoukoli konkurenci účinně zastavit.

Závislost narůstá

Zmíněná aktuální studie IAB se sice zabývá Německem, je však zřejmé, že zemětřesení na pracovním trhu spojené s nástupem elektromobility se časem zásadně dotkne i Česka, které je jedním z hlavních dodavatelů autodílů pro německé továrny a také jedním z největších výrobců aut v Evropě. Jak přesně příchod elektromobility ovlivní zaměstnanost v českých městech, zatím není jasné. Jisté ale je, že zdejší ekonomika je na automobilovém průmyslu závislá jako málokterá v EU – sektor tvoří více než 10 procent HDP.

Česká závislost na jednom specifickém odvětví přitom dál narůstá – a že to nikdy zdravé, ukázal například příběh amerického Detroitu. Aktuální zpráva německého ústavu by proto měla být povinným čtením a varováním i pro zdejší manažery i politiky. Není důvod si myslet, že zdejší automobilové odvětví potká dramaticky odlišný osud, než jaký podle předpovědi čeká naše západní sousedy a největší odbytiště.

Jak píše server iHned, elektromobily začne vyrábět také česká Škoda Auto. Její hlavní byznys však bude v příštích letech spočívat i nadále v benzinových a dieselových vozech, propouštění proto neplánuje. Společnost v Česku zaměstnává 30 tisíc lidí, celkem tuzemský autoprůmysl vytváří téměř 130 tisíc pracovních míst.

Přechod na produkci elektromobilů podle odborníků půjde v několika etapách a náběh výroby bude postupný. A zpočátku bude mít významná část elektromobilů hybridní pohony. Na druhé straně se nejedná  pouze o pracovníky automobilek, koho elektromobily ohrožují. Existenční problém představují také pro dodavatele součástek. Pro výrobu elektromobilů je jich potřeba výrazně méně než u aut na benzin či diesel. Nnejsou nutné nádrže na palivo, převodovky nebo výfuky.

A Česko je významným dodavatelem autodílů. Podle organizace AutoSAP tuzemští výrobci těchto součástek ročně utrží více než 410 miliard korun. Přechodem na elektromobilitu je ohrožena téměř čtvrtina z těchto tržeb, dodává iHned.