To prokleté slovo

Většina smrtelníků by v tak prudkém kopci kolo už dávno tlačila. Pro bezmála dvě stovky profesionálů jedoucích Tour de France to pochopitelně neplatí, disponují takovým fyzickým fondem, že dokážou jet nejnáročnější a nejslavnější cyklistický závod tři týdny v kuse a během víc než třech tisíc kilometrů zdolat nejstrmější velikány v Pyrenejích i Alpách. Hned v první horské etapě se nicméně ukázalo, že z celého pelotonu jeden muž ještě vyčnívá. Zatímco v kopci u Pierre St. Martin postupně všichni favorité zpomalují a mají co dělat, aby se vyškrábali nahoru, jeden z nich naopak zrychlí.

Britský jezdec Chris Froome se postaví do pedálů a všem se bleskově vzdálí, až z něj vidí jen malý bod vysoko nad nimi. V cíli pak největším konkurentům nadělí odstup přes několik minut. Následující dva týdny už mu stačí, aby si ho hlídal. Ale ať se všichni snaží, seč můžou, Froomovi ani jednou neujedou. V neděli si tak pod Vítězným obloukem v Paříži mohl obléknout žlutý dres pro vítěze legendární Tour.

Froome se ovšem musel vypořádat nejen s ataky soupeřů, ale i diváků. Vulgární pokřiky, výhrůžné gestikulace, nakonec i kelímek moči vychrstlý do obličeje. Jeho dominance totiž mezi fanoušky probudila vzpomínky na nedávné doby, kdy o vítězi z profi-stájí s mnohasetmilionovými rozpočty nerozhodovaly ani tak jeho síly jako schopnost podvádět. Nad silnicemi napříč Francií se tak opět vznášelo slovo doping. A vznáší se i týden po skončení závodu.

Kolik wattů jedeš?

Froome podezření okamžitě vyvracel. Tak to sice před ním dělali i ti, kteří se nakonec ukázali být takovými lháři, že byli být včele se sedminásobným vítězem Tour de France Lancem Armstrongem z výsledků zpětně vymazáni. V Armstrongových dobách však zůstávalo jen u proklamací. Cyklistické stáje si pečlivě střežily vše, co se dělo kolem jejich jezdců a týmových autobusů. Věděly proč. Záhy vyšlo najevo, jak se v noci tajně závodníkům distribuoval krevní doping, EPO a jiné zakázané látky, které se komisařům s minimálními pravomocemi nepodařilo rozpoznávat. Froomovy časy jsou jiné.

Pozorný divák si během zmíněného stoupání v klíčové etapě všimnul, jak britský vítěz poslední kilometry vůbec nesleduje trať ani okolí, jen strnule zírá na svá řídítka. Má na nich totiž připevněný wattmetr. Počítač, který závodníkovi okamžitě ukazuje, jaký výkon aktuálně podává. Jsou to zcela zásadní data, podle nichž se dnes jezdec řídí a která jeho týmu pomáhají připravit se na další den. Pro stáje jsou to přísně střežená tajemství, o která se s konkurenty rozhodně nechtějí dělit.

Francouzský fyziolog Pierre Sallet přišel po etapě s domněnkou, že podle jeho odhadů Froom patnáctikilometrový kopec se sedmiprocentním stoupáním ujel za necelou tři čtvrtě hodinu při výkonu více než 7 wattů na kilogram. Což odpovídá nadlidským výkonům, které podávali Armstrong či Marco Pantani na přelomu deváté a desáté dekády, kdy díky dopingu působili, že jedou spíš s kopce než do kopce. Částicový fyzik Eddie Santos ze Silicon Valley nicméně oponoval, že podle jeho výpočtů to dělá jen nějakých 6 wattů na kilogram. A to je víceméně stejná hodnota, jakou měl Froomův konkurent v závěru etapy Robert Gesink, který si jen špatně pohlídal nástup.

Froomův tým Sky (jezdí v něm i Čech Leopold König) se kvůli těmto spekulacím rozhodl svou kuchyň odtajnit. Zveřejnil citlivá biologická data svého lídra z desáté etapy. Z nich vyplynulo, že v kopci ze sebe vydal 414 wattů, tedy 6,13 na kilogram. A to je podle fyziků i lékařů naprosto odpovídající číslo pro trénovaného vítěze závodu.

Že by elektromotor?

Sky se navíc zapojil do kampaně pro větší otevřenost vůči dopingovým komisařům. Své jezdce nechal před závodem testovat přepadovými kontrolory i v noci, kdy by měla těla regenerovat. V průběh Tour pak byli testováni průběžně. A dosud se ve vzorcích Frooma ani jeho kolegů nic nenašlo. Tedy až na Lucu Paoliniho, který měl v krvi kokain, patrně z bujarého večírku před závodem.

Nepotvrdilo se ani druhé vážné podezření, které se letos okolo Frooma na Tour vynořilo. Totiž že používá mechanický doping. Mělo by jít o tajné zařízení zabudované přímo do středu kola, které elektromotorem pomáhá točit klikami pedálů a ovládá se pomocí elektronického řazení, jež mají jezdci v brzdových páčkách. Kontroloři v průběhu závodu několikrát prozkoumali mikrokamerami silniční speciály favoritů včetně Frooma. Na monitorech se ale nic podezřelého neobjevilo.

„Dávají nám víc otázek než ostatním týmům. Mně dávají víc otázek než všem ostatním soupeřům. Věřím, že tyto otázky zodpovídáme,“ řekl Froome v BBC ještě před skončením závodu. V jeho závěru bylo zřejmé, že i nedostižnému muži docházejí po třech týdnech síly. Experti dokonce naznačovali, že pokud by byl smrtící závěrečný kopec v poslední horské etapě o dva tři kilometry delší, mohl Froome o vítězství na poslední chvíli přijít. Tak moc začal na nejbližšího konkurenta, celkově druhého Kolumbijce Quintanu, ztrácet. To by se Armstrongovi ani Pantanimu nestalo.

Pokud se neobjeví nečekané výsledky kontrol z průběhu Tour, zřejmě šum kolem Froomovy ojediněle načasované formy postupně opadne. Ale bezpochyby se opět rozezní zase ve chvíli, kdy někdo ostatním ukáže záda. Ať už budou výsledky kontrol o otevřenost stájí jakékoli, to slovo se nad nimi bude vznášet…