Štrasburk vrátil domácí porody k českému státu. Na řadu tak přichází petice

Skoro devět set podpisů nasbírala za jeden den petice, kterou na internetu zveřejnila advokátka Zuzana Candigliota. Vyjadřuje nespokojenost s tím, jak v Česku probíhá péče o rodící ženy. Petice reaguje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v kauzách Šárky Dubské a Alexandry Krejzové; Candigliota zastupovala druhou z nich.

Ženy si stěžovaly, že jim stát neumožnil porodit doma s asistentkou. A nešlo jim jen o domácí porody. Tahle volba byla až reakcí na to, co zažily předtím v porodnici – konkrétně, lékaři nerespektovali přání rodit přirozeně, bez zbytečných zásahů, a nerespektovali ani to, aby dítě zůstalo po porodu nepřetržitě s matkou.

Navíc lékaři trvali na tom, že z nemocnice nelze odejít po pár hodinách, i když je dítě a matka v pořádku, ale až po zhruba třech dnech. Tahle v Česku běžná praxe vedla Dubskou a Krejzovou k rozhodnutí, že když to chtějí jinak, bude lepší zůstat doma.

Jenže porodní asistentky u domácích porodů česká pravidla zakazují. Šárka Dubská proto porodila doma sama, bez odborné pomoci. Alexandra Krejzová jela z Prahy rodit do víc než sto kilometrů vzdáleného Vrchlabí, které mělo tehdy pověst pracoviště vstřícného k přání žen.

Zlepšení systému

Soud však v odvolacím řízení jejich stížnost zamítl – konstatoval sice, že právo žen na soukromý a rodinný život bylo porušeno, ale zároveň v otázce domácích porodů neexistuje v Evropě shoda, a je tak na konkrétním státu, jak pravidla nastaví. Zároveň apeloval na Česko, aby kromě monopolu nemocnic dalo šanci i porodním domům a domácím porodům. A dbalo na to, aby lékaři přání žen respektovali.

Soud vyzval Českou republiku ke zlepšení systému porodní péče tak, aby reflektoval vývoj v oblasti práva, medicíny a vědy.

Pět z celkem sedmnácti soudců zároveň vydalo jednotné oponentní stanovisko. Podle jejich názoru je stížnost žen oprávněná. „Kritizovali mimo jiné, že zákaz domácích porodů nemá v Česku legitimní cíl: nechrání zdraví dítěte a matky, protože důsledkem zákazu je, že některé ženy rodí bez kvalifikované pomoci,“ říká Adéla Hořejší, advokátka Šárky Dubské.

Pětice soudců zároveň odkazovala na kritiku, kterou si české porodnictví letos vysloužilo od Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen. Podle výboru by stát měl přijmout „standard normálního porodu“ – jehož součástí by mělo být třeba to, že lékaři respektují vůli rodičky, vyvarují se nikoli nezbytných a škodlivých úkonů a dítě neoddělují od matky. Výbor zároveň apeloval, že mají být zřízeny porodní domy a stát má odstranit zbytečné překážky pro porody doma.

„Soud vyzval Českou republiku ke zlepšení systému porodní péče tak, aby reflektoval vývoj v oblasti práva, medicíny a vědy,“ shrnula advokátka Candigliota. „Soud stížnost zamítl, protože očekává, že ke změnám dojde z iniciativy státu, nikoliv soudu samého.“

Šest věcí

Jenže tenhle názor soudu je vysloven jen v odůvodnění, a Česko tím pádem nic nenutí, aby se mu podřídilo. Candigliota, která pracuje v brněnské Lize lidských práv, proto vzápětí přišla se zmíněnou peticí, jež požaduje šest konkrétních věcí.

Především významnější roli porodních asistentek. Zatímco v Česku se těhotným nabízí jen péče gynekologa, pak nemocnice a následně dětského lékaře, v některých zemích je možná i jiná praxe – zdravé ženy, jejichž těhotenství nevykazuje komplikace, po dobu těhotenství, porodu a šestinedělí provází porodní asistentka.

Statistiky říkají, že tahle alternativa je stejně bezpečná, pokud jde o zdraví dítěte, šetrnější k zdraví ženy, protože ji ušetří zbytečných zákroků, a navíc levnější. Zároveň by měly vznikat zmíněné porodní domy, kde na rozdíl od nemocnic asistentky kralují. Naše legislativa jim však dává nejasné a nesplnitelné podmínky, čímž jejich vznik de facto znemožňuje.

Petice reaguje také na závěry Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen: stejně jako on žádá přijetí „standardů pro normální porod“. Kritizuje zároveň, že porodnici volí ženy naslepo – data o kvalitě a praktikách toho či onoho pracoviště jsou tajná. Některé nemocnice si navíc nelámou hlavu s tím, zda žena s konkrétním zákrokem nebo postupem vyslovila opravdu informovaný souhlas, tedy zda skutečně ví, jaké jsou jeho výhody a rizika, nebo dá jen na slova lékaře, že podle něj je právě tohle nejlepší.

Stejně tak petice žádá, aby nepřerušovaný kontakt matky s dítětem byl opravdu dodržován. Obvykle proti němu nikdo nic nenamítá, v praxi se nicméně v některých porodnicích děje, že dítě je bez matky hodiny i dny. A konečně, ženám, které se rozhodnou pro domácí porod, by stát měl vyjít vstříc, neházet porodním asistentkám klacky pod nohy, když u porodu chtějí asistovat, a netlačit tak ženy do kouta.

Candigliota plánuje, že petice bude předána vládě a ministrovi zdravotnictví. Na jejich reakci si musíme počkat.