Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost

Soud: Aboridžinci nemohou být v Austrálii považováni za cizince

Denní menu: Výběr zpráv ze světových médií

Advokátka Claire Gibbs • Autor: AP, Rod McGuirk
Advokátka Claire Gibbs • Autor: AP, Rod McGuirk

Australský Nejvyšší soud v převratném verdiktu rozhodl, že Aboridžinci čili původní obyvatelé Austrálie nemohou být považováni za „cizince“, ani když se narodili jinde a nemají australské státní občanství - a že z toho důvodu nemohou být ani vypovězeni zpět do rodné země kvůli kriminálnímu deliktu.

Ze zadržovací vazby v australském Brisbane byl v pondělí propuštěn novozélandský občan Brendan Thoms (31), který tu čekal na vypovězení z Austrálie a deportaci zpět do země, odkud před 25 lety přišel a jejíž státní příslušnost si stále drží. Porušil totiž podmínku „mravní bezúhonnosti“, kterou jako přistěhovalec musí v Austrálii plnit: kvůli aktu domácího násilí si odkroutil 18 měsíců v kriminále a pak strávil 500 dnů v brisbanské detenci, z níž ho teď vysvobodil výrok Nejvyššího soudu.

Brendan Thoms je totiž Aboridžinec a jako takový podle soudců je v Austrálii vždy doma i bez občanství, neplatí pro něj cizinecká legislativa a v žádném případě  nemůže být vyhoštěn. „Nemůžu tomu ani věřit, že jsem na svobodě,“ řekl Thoms, syn austrálské matky a novozélandského otce australskému zpravodajskému server ABC. „Udržet si naději v tom imigračním předpeklí je těžké a pokud tam čekáte rok a půl, podepíše se to na vás. Ale myslel jsem celou dobu na svého syna a tu bitvu jsem svedl v podstatě kvůli němu.“

Stejně jako Thoms byl verdiktem soudců zbaven strachu z deportace i Daniel Love (40) narozený na Papui Nové Guineji aboridžinskému otci a tamní domorodé matce. Do Austrálie přišel jako pětileté dítě a žil zde na dlouhodobé vízum. Předloni se ale ve rvačce dopustil ublížení na zdraví a podle nových zákonů měl být tudíž coby „morálně vadný“ imigrant vyhoštěn. Na rozdíl od Thomse je ovšem Daniel Love z bryndy prozatím jen napůl – soud úplně nepřesvědčil o svém aboridžinství a příslušnost k „prvnímu národu“ bude muset ještě lépe doložit. Což by podle právničky obou mužů Claire Gibbs nemělo představovat žádný problém.

„Tenhle spor nebyl o občanství, ale o tom, kdo patří do této země a kdo je neodmyslitelnou součástí australské komunity,“ řekla advokátka australskému serveru NITV News. „Domorodí Australané nikdy nemohou být považováni za cizince v této zemi, kterou tak dobře znají a ke které mají tak pevné a dávné pouto.“

Domorodí Australané tvoří podle statistiky citované k případu deníkem Washington Post tři procenta tamní populace a jsou v mnoha ohledech nejdiskriminovanější a nejvíce znevýhodněnou australskou menšinou. Aboridžinci umírají mladší než ostatní Australané a tvoří neproporcionálně vysoké číslo vězňů v australských věznicích.

Možná proto projevoval šéf právního oddělení pro domorodé obyvatelstvo při univerzitě v Novém Jižním Walesu Eddie Synot nad rozsudkem tak okatou zdrženlivost. „Chápu to nadšení a úlevu, kterou verdikt Nejvyššího soudu vyvolal mezi lidmi z komunity,“ řekl NITV News.

„Ale v podstatě to pro situaci zdejšího domorodého obyvatelstva znamená jen málo. Soudci se ani nedotkli té obtížné, leč fundamentální otázky, kdo jsme my, Aboridžinci, jako národ. Na to totiž navazují další otázky - po naší suverenitě, našem hlasu v australské konstituci a taky otázky smluv a dohod. Takže pro mě je tento výrok soudu v podstatě jen potvrzením, že pro řešení těchto dlouhodobých výzev potřebujeme přejít od proklamací k hledání politického východiska.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].