Proč v Česku zdražují peníze

Centrální banka opět zvedla svoji hlavní úrokovou sazbu. Pět let ji držela de facto na nule, loni ji zvýšila dvakrát a ve čtvrtek ji zvedla potřetí na 0,75 procenta. Pohyb směrem nahoru má letos dál pokračovat. V Česku tak končí éra levných peněz, odstartovaná velkou finanční krizí před deseti lety.

Jde o léta odzkoušenou praxi centrálních bank – nízké úroky mají v těžkých časech povzbudit firmy, aby se nebály půjček a investic, stejný efekt se čeká u domácností a hypoték. V Česku byl ale útlum ekonomiky silnější, a tak centrální banka v roce 2013 ještě navíc oslabila korunu a podnikům pomohla také při vývozu.

Zdvojená kúra nebyla zadarmo – centrální banka zůstane kvůli loňským devizovým intervencím roky ve ztrátě. To zřejmě definitivně vylučuje možnost, že by někdy začala přispívat do státního rozpočtu (což ale stejně nikdy nedělala). Z pohledu ekonomiky však nízké úroky a slabá koruna sehrály důležitou roli – Česko bohatne nadprůměrným tempem pět procent ročně, export je na rekordní úrovni, nezaměstnanost je už od loňska nejníže v Evropské unii a mzdy rostou nevídaným tempem kolem sedmi procent.

Vzorná čísla vedou k tomu, že impuls v podobě levných peněz už není potřeba. Guvernér ČNB Jiří Rusnok tomu říká „normalizace“ – půjčovat si nebo spořit za cca nula procent je podle něho nenormální situace daná někdejší krizí, od níž se svět postupně odpoutává. Sazby už šly nahoru v USA, v Kanadě nebo v Británii - a totéž se dřív nebo později čeká i od Evropské centrální banky.

„My tento vývoj předbíháme, považuji to za naši jistou výhodu. Tento trend bude pokračovat také v příštím roce, pokud se nestane nic mimořádného,“ poznamenal Rusnok, podle něhož letos existuje prostor ještě na jedno zvýšení sazeb na rovné jedno procento. Někteří analytici tipují, že zvýšení může být dvojí až na 1,25 procenta.

Rusnok opírá vizi vyšších sazeb o novou makroekonomickou prognózu, ve které ČNB slibuje dobré časy až tam, kam dohlédne. Hrubý domácí produkt sice už neporoste tak silně jako v posledních dvou letech, ale pořád se čekají na evropské poměry slušná čísla: plus 3,6 procenta letos a 3,2 procenta příští rok. Naopak inflace se má pozvolna klesat zpátky k dvěma procentům. „Nedostatek pracovních sil se projeví v rychlém růstu mezd,” slibuje k tomu Rusnok.

Do prognózy nyní ČNB vrací také předpověď kurzu koruny, který se po tři roky trvající fixaci nad 27 Kč za euro dostal skoro o dvě koruny níž. Ve středu koruna po zvýšení sazeb lehce posílila na 25,24 Kč za euro a čeká se, že bude zpevňovat dál. Čím jsou korunové úroky vyšší oproti eurozóně, tím větší je i výnos z korunových vkladů - a tím větší je také zájem o korunu. Oficiální prognóza ČNB nyní počítá s tím, že letos koruna hranici 25 Kč za euro prolomí (průměrný kurz za celý rok banka předpovídá na 24,90) a příští rok zpevní v průměru na 24,50 Kč za euro. Jde ale jen o nezávaznou prognózu – kurz banka na rozdíl od loňska už přímo neovlivňuje a nechává ho volně plout podle nabídky a poptávky po korunách na finančních trzích.

Když ČNB zvedala sazby loni, takřka hned se objevily komentáře, že bezprostředním dopadem bude zdražení hypoték. To se v praxi zatím moc nepotvrdilo. „Za poslední půl rok se průměrná sazba (u hypoték) zvedla o pouhých 0,1 procentního bodu na 2,2 %. Přitom samotný růst sazeb ČNB činil 0,5 bodu,“ říká ekonom ING Bank Jakub Seidler. Na druhou stranu banky nezvedají sazby na vkladech – průměrná sazba na spořicích účtech byla v Česku podle dat ČNB v prosinci 1,1 procenta, tedy stejně jako na začátku roku.

Některé velké banky mají na spořicích účtech bez výpovědní lhůty sazby ještě mnohem nižší, třeba Česká spořitelna jen 0,2 procenta. Důvodem může být to, že bankám se kvůli konkurenci nechce zdražovat úvěry, a tak nezvedají ani sazby na vkladech, aby o nic nepřišly. Dalším důvodem je také to, že hlavně velké banky mají vkladů přebytek – Češi nejsou zvyklí riskovat na finančních trzích a drží úspory v bankách i při mizivých úrocích, není tedy moc důvodů jim úroky zvedat.

“Zvyšování úrokových sazeb se do tržních úroků promítá jen pozvolna. Na straně úvěrů je důvodem nejspíše konkurence mezi bankami a relativně malý zájem o půjčky (s výjimkou hypoték). Na straně vkladů se promítá fakt, že je v české ekonomice zjednodušeně řečeno přebytek peněz. Banky mají přebytek depozit a nemusí lákat nové zvyšováním úroků, což by se nemuselo vyplatit i kvůli různým regulatorním opatřením,” míní pak ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Pokud však hlavní sazba ČNB pomalu roste k jednomu procentu, pak sazby poblíž nuly budou vypadat podezřele a banky je stěží udrží. Zvlášť pokud menší banky bez tak velké zásoby depozit začnou nabízet klientům víc - což by se nyní po dalším zvednutí sazeb ČNB mohlo začít dít.