Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost

Proč BIS učí dějepis

Výroční zpráva kontrarozvědky kritizovala výuku moderních českých dějin

Pamětní list Slovanského sjezdu v Praze roku 1848
Pamětní list Slovanského sjezdu v Praze roku 1848

Nedávno jsem znovu navštívil Osvětim, přivedl mě sem profesní zájem o terezínský rodinný tábor, kde byli za druhé světové války soustředěni českoslovenští Židé. Když jsem tu byl před deseti lety poprvé, tohle místo jsem minul. Nic jsem o něm netušil, stejně jako jsem nic netušil o dvou masových vyhlazeních tohoto rodinného tábora; neznal jsem konkrétní příběhy, nevěděl jsem nic o připravovaném a nakonec neuskutečněném povstání.

Na základní, střední ani vysoké škole jsme se k moderním dějinám příliš nedostali. Probírali jsme detaily pravěku, pak se tradičně dlouho mluvilo o středověku: kde kdy byla jaká bitva, jak a kdy vládl ten který král. O tom, co se dělo v (dnes již) minulém století a co stále ovlivňuje naše životy, nepadlo takřka nic. Většinou proto, že učitelé již nestíhali tuto látku probrat. Neznalost terezínského rodinného tábora byla jen střípkem ledovce, o kterém jsem netušil.

Nechci tuto nevědomost svalovat jen na školu, je v tom nepochybně i kus mého diletantství nezajímat se včas o to, co je opravdu důležité. Faktem ale je, že výuka moderních dějin na školách stále není ideální – byť se od mých studentských časů zlepšila. A z tohohle podhledu jsem proto uvítal ve výroční zprávě kontrarozvědky BIS poznámku pod čarou, že „moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury (národní obrození).“

BIS to uváděla s odkazem na „trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu a tedy i hybridní strategie.“ Stylista kontrarozvědky možná při zvolené formulaci neměl nejlepší den a také by bylo přesnější říci: Učme se více moderní dějiny, snažme se více porozumět době nedávno minulé bez ideologického pokroucení. Ale podstata poznámky nebyla mimo.

Svědčí o tom i následná veřejná debata, do níž se v pondělí v deníku Právo zapojil ředitel BIS Michal Koudelka. „BIS nechce a nikdy nechtěla říkat, co se má a nemá učit na školách, nechce tvořit osnovy a přepisovat učebnice. Provádíme sběr informací, vytváříme kvalitní analýzy a upozorňujeme představitele státu na rizika z jakékoli oblasti našeho života. Považujeme, ve shodě s velkou částí odborné veřejnosti, za stěžejní, aby mladí lidé opouštěli náš školní systém s mnohem širšími znalostmi moderních dějin včetně důležitých a mnohdy ne příliš známých souvislostí,“ píše Koudelka a vysvětluje: „Protože jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality.“

Ano, přibývá učitelů, kteří raději než pravěk učí moderní dějiny, ale pořád je dobré upozorňovat, že by se mladí Češi měli víc dostávat k nejnovější historii.  Až to začne platit většinově, nebudeme muset diskutovat, zda a jak to má ve svých výročních zprávách připomínat i BIS.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].