Oceány ve varu: Nejnovější varování klimatologů se týká moří a ledu

Nad zprávami o klimatu už čtenář cítí jistou okoralost. Ta nejnovější od klimatického panelu OSN se tentokrát týká oceánů - a podobně jako v řadě minulých případů lze její poselství shrnout do věty „situace je vážnější, než se zdálo, ale stále je ještě čas na alespoň částečnou obranu“. Jen onen povzbudivý dovětek zní rok od roku jaksi křečovitěji a méně reálně.

„Zvláštní zpráva o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu“ připomíná, že mnoho nebezpečných procesů, které lidstvo nastartovalo vypouštěním skleníkových plynů, už není možné zastavit, alespoň ne „v časových horizontech relevantních pro lidské společnosti“. Jinými slovy, Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) ve zprávě upozorňuje, že i kdybychom rychle snížili emise na nulu, oceány se budou ohřívat a jejich hladina stoupat po celá staletí. Rovněž tání pevninských ledovců bude pokračovat. Důsledků je těžké dohlédnout, protože předpovědi za rok 2100 obsahují velký prvek nejistoty, ale rizika jsou velká.

Oceány představují obrovský rezervoár oxidu uhličitého a tepelné energie. Během uplynulých dekád pohltily více než 90 procent tepla, které se v atmosféře nashromáždilo kvůli klimatickým změnám. Pomalu se proto ohřívají a tento proces se nezastaví ani v budoucnu, ať lidstvo udělá cokoliv. Co naopak může narazit na limity, je schopnost oceánu pohlcovat skleníkové plyny, a fungovat tedy jako určitá brzda oteplování.

Kvůli rostoucí teplotě mořské vody (a také vzduchu) se oceán už nyní mění – například klesá množství kyslíku v mořské vodě a s ním i množství ryb, tedy i úlovky rybářů. Ve většině oblastí se snižuje také salinita i schopnost cirkulace vody mezi různými hloubkami, což brání redistribuci uhlíku, kyslíku i živin. „Hnojení“ oceánu oxidem uhličitým vede k acidifikaci vody, zvyšování její kyselosti, což zabíjí například korály, které – jak upozornila již loňská zpráva IPCC o dopadech růstu globální teploty – prakticky vyhynou, pokud se oteplí o více 1,5 stupně Celsia.

Zatímco dříve stoupala hladina moří hlavně kvůli tepelné expanzi, tedy zvyšování objemu vody vlivem rostoucí teploty, dnes už - jak nejnovější zpráva ukazuje -  stoupá především kvůli prudce se zrychlujícímu tání kontinentálních ledovců hlavně v Grónsku a Antarktidě. Do konce století může hladina stoupnout až o více než metr (což je víc, než ukazovaly starší modely) a ani poté se vzestup nezastaví.

Některé ostrovní státy se zřejmě stanou neobyvatelnými, ale špatně na tom budou i obyvatelé pevniny – v oblastech ohrožených vzestupem hladin celkově žije desetina lidí. Související záplavy mořskou vodou mohou do konce století způsobit hospodářské ztráty mezi 0,3 procenta až téměř deseti procenty (sic!) světového HDP. A v příštích staletích může hladina stoupnout o celé metry, což by nepochybně přineslo ještě větší ekonomickou i lidskou katastrofu.

Pokračovat by šlo ještě dlouho: od ohroženého systému mořských proudů přes ničivější bouře a tání permafrostu, které může klimatickou změnu dále urychlit, až ke znečištění pitné vody kvůli uvolňování olova a dalších toxických látek v důsledku tání. „Pozorujeme trvalou a bezprecedentní změnu,“ říká ekoložka Debra Roberts, místopředsedkyně jedné z pracovních skupin IPCC – panelu, jehož zprávy vycházejí z pečlivých analýz veškeré dostupné vědecké literatury na dané téma.

Nejnovější z nich, třetí za uplynulý rok a poslední z cyklu, který mapuje dopad klimatických změn na souše a oceány, vychází dva dny pro konci mimořádného summitu OSN v New Yorku, na němž měly hlavy států a vlád oznámit nová, razantnější klimatická opatření. Dopadlo to však žalostně - hlavní producenti emisí jako Čína či Evropská unie s žádnými novými závazky nepřišly, Spojené státy a Brazílie se vůbec nezúčastnily.

Nejčerstvější zpráva IPCC sice říká, že rychlé omezení emisí stále ještě může zabránit nejčernějším scénářům, jenže summit opět připomněl, že nic takového se nechystá. I po pondělních projevech v sídle OSN zůstává jasné, že svět nesměřuje k plnění pařížské klimatické dohody, naopak se ubírá po trajektorii, která znamená katastrofální oteplení o více než tři stupně Celsia.