Nové plány v Praze: Město slibuje tisíce volných dotovaných bytů

Nová pražská koalice chystá první kroky, jak reagovat na problém s drahým bydlením. Pokud by se je povedlo zrealizovat, k bytu by se během pár let mělo dostat několik tisíc rodin. Vyplývá to z plánů nových radních, s nimiž Respekt mluvil v minulých týdnech kvůli tématu o zdražování bytů a dostupnosti bydlení. Text najdete v aktuálním Respektu 48/2018 pod titulkem Jak zlevnit byty.

Výhledově si pražští radní slibují nejvíc od nové výstavby, ale s tou nedokážou hnout tak rychle. „Je třeba být realistický. Co by se nám mohlo podařit, je opravit 1900 až 2000 městských bytů, které jsou dnes neobyvatelné,“ uvádí jako příklad jedno z konkrétních opatření šéf hnutí Praha sobě Jan Čižinský. Vychází ze zkušenosti, kterou udělal jako starosta městské části Praha 7, kde se během posledních čtyř let opravilo 90 vybydlených bytů a další opravy běží.

Zrekonstruované byty by měly být k dispozici k pronájmu od města, což je forma bydlení, která za posledních třicet let v Praze takřka vymizela. Z více než 200 tisíc komunálních bytů jich v majetku města zbyla zhruba pětina. Jen osm tisíc jich je pod kontrolou magistrátu, zbytek pronajímají městské čtvrti a magistrát do těchto smluv nemůže zasahovat. V těchto osmi tisících bytech magistrát účtuje nájemníkům 57 až 105 korun za metr čtvereční, což je proti tržním nájmům velká sleva. V bytech bydlí vesměs senioři, zdravotně postižení nebo lidé v sociální tísni, část je vyhrazena pro „vybrané profese“, jako jsou strážníci, hasiči, učitelé nebo zdravotníci.

Štěstí v podobě takto levného bytu se dnes podle údajů bytového odboru hlavního města usměje na zhruba 250 nových rodin každý rok. Cílem teď je toto číslo zvednout. Kromě oprav vybydlených bytů se chystá také audit nájemníků, proč vlastně zvýhodněné smlouvy mají. U dvou tisíc magistrátních bytů totiž podle prvních analýz chybí důvod, proč v nich nynější nájemníci bydlí. Podle Adama Zábranského, Piráta zodpovědného v nové radě za bytovou politiku a bytový fond, jde o nájemní smlouvy, které vznikly v historii, a v nynějších databázích u nich nelze dohledat zjevné opodstatnění, jako třeba nízký příjem nebo zdravotní důvody. Magistrát proto chce tyto nájemníky prověřit, a pokud se nárok nevysvětlí, smlouvy ukončit a nabídnout byty jiným rodinám. „U zhruba dvou tisíc bytů by se tento audit měl udělat,“ plánuje Zábranský.

Pro začátek má vytipováno kolem padesáti státních zástupců, soudců a dalších dobře placených lidí ve státních službách, kteří v minulosti získali zvýhodněný nájemní byt od města, aniž k tomu existoval důvod z hlediska jejich příjmů. U těchto lidí lze nájem vypovědět díky tomu, že smlouva je jen na dobu určitou. Jiní ale disponují smlouvou na dobu neurčitou, kde je manévrovací prostor města malý.

Opravy vybydlených bytů a výpovědi bohatých nájemníků mají vést k tomu, aby historicky zminimalizovaný fond městských nájemních bytů začal opět růst. Čižinský i Zábranský shodně mluví o tom, že ze stejného důvodu je třeba zastavit další privatizaci městských bytů - což ale znamená najít také cestu, jak o tom přesvědčit autonomní městské části.

Výhledově se má změnit také to, že město začne samo stavět. Dřívější vize tohoto typu ztroskotaly na tom, že Praha nemá – na rozdíl třeba od Vídně nebo německých a skandinávských měst – s výstavbou nových obecních bytů velkou zkušenost, a tak městské projekty vycházely o poznání dráž než nákladové rozpočty privátních developerů. Stavět z veřejných peněz se tedy jevilo jako plýtvání.

Zábranský razí představu, že by si město mělo u privátních stavbařů nové bytové domy objednat formou soutěže, aby dostalo nejnižší cenu. Zatím je nicméně na tyto úvahy trochu brzy – městu chybí hotové projekty, které by prošly schvalovacím řízením. Z minulého volebního období zbyl seznam dvanácti městských projektů, kde by výhledově mohlo vzniknout pět set bytů, například pod kopcem Smetanka v Hrdlořezech nebo poblíž skateparku Plechárna na Černém mostě. Nynější plány však nepočítají s tím, že by se některý z těchto záměrů dostal během čtyř let dál než k zahájení výstavby.

Opravy vybydlených bytů a nová výstavba budou něco stát, další peníze budou potřeba, aby se městským částem vynahradily ušlé výnosy z privatizace. Trojbarevná koalice na magistrátu proto debatuje o tom, že dotované nájmy plošně zvedne. K tomu naposledy došlo loni v létě. Zdražení o 2,5 procenta loni mělo jen dorovnat inflaci, nyní se chystá větší skok. „Bytový odbor mi nyní vypracovává návrh, řádově to budou desítky procent. Samozřejmě s tím, že lidem, kteří si to nebudou moci dovolit, dáme slevu,“ plánuje Zábranský.

Pokud volných městských bytů bude skutečně přibývat, nová koalice bude nejspíš také chtít zreformovat pravidla, za jakých se dnes lidem přidělují. Dnes má město pro žadatele čtyři kolonky: 1. seniory, 2. zdravotně postižené, 3. lidi v sociální tísni, 4. vybrané profese. U prvních tří je podmínkou pět let života v Praze; u všech čtyř pak žadatelé nesmí mít žádnou další nemovitost k bydlení. Smlouvy se uzavírají na dva roky a město je vypovídá jen v případě porušení podmínek. Lukrativní byty v centru se pronajímají komukoli formou soutěže. Nájmy tu dosahují tržní úrovně, aby byty vydělávaly na obsluhu zbylého fondu.

Přidělování městských bytů – i v případě zvýšení jejich počtu o několik tisíc – ovšem vyřeší jen zlomek problému s nedostupným bydlením v hlavním městě. Podle urbanistů by v Praze vzhledem k přílivu obyvatel mělo vyrůst kolem šesti až sedmi tisíc bytů ročně, tedy zhruba dvakrát tolik, než se nyní staví. Velká část nové výstavby se přitom odehrává ve vyšších cenových pásmech kolem sta tisíc korun za metr a zákazníci často nekupují byty na bydlení, ale jako investici.

Řešením má být hledání cest k větší privátní výstavbě, tedy hlavně uvolnění schvalovacích procedur, na které si developeři nejvíce stěžují. Podle Petra Hlaváčka (TOP 09), zodpovědného nově za územní rozvoj, bude město tlačit hlavně na zastavění neobsazených průmyslových zón.

Jeho filozofie je taková, že město zkusí vyjít developerům vstříc s přípravou území výměnou za to, že si v projektech prosadí aspoň část svých představ, jak nově rozvíjené lokality zvelebit. Uvažuje se také o tom, že u nově povolených projektů by si město mohlo vymínit, že část nových bytů dostane do správy a bude je pronajímat. Podrobnosti o těchto záměrech ale zatím nejsou k dispozici: nelze tedy posoudit, nakolik budou lídři města se svojí politikou vůči privátní výstavbě úspěšnější než jejich předchůdci.