Nakupujte v second handech, je to kreativní a odpovědné

Září je v módním světě měsícem světových týdnů módy, kdy návrháři prezentují nové kolekce na nadcházející jaro. Právě proto se mezinárodní charitativní organizace OXFAM rozhodla vyhlásit na tento měsíc bojkot nákupů nového oblečení a vyhlásila září měsícem second handů. Hnutí Second Hand September je přitom jen jednou z iniciativ, které se snaží upozornit na zničující dopad módního průmyslu na životní prostředí.

Rostoucí počet a vliv těchto organizací mapuje Hannah Marriot v článku Oxfam urges shoppers not to buy new clothes for a month. „Denně jsme svědky toho, jaký má klimatická změna negativní dopad na lidi žijící v chudobě,“ říká tu ředitelka titulní organizace Nicola Tallett – a třicetidenní moratorium by podle ní mohlo připravit půdu pro výhledové změny. Zároveň to není tak dlouhá doba, aby nebylo možné ji vydržet.

Co je moc, to je moc

Kampaň podpořily i osobnosti britské módy. Populární stylistka Bay Garnett, která se postarala o její vizuál, je známá hledáním originálních secondhandových modelů. Z nich se pak na stránkách předních módních magazínů stávají trendy - jako když oblékla do sekáčových kousků modelku Kate Moss. „Před patnácti lety byl trend vintage ztělesněním originality a individuality i zásobárnou originálních kusů,“ rekapituluje vývoj Garnett. Nyní je nakupování z druhé ruky demonstrací určitého politického postoje a volbou šetrnější k životnímu prostředí.

Další organizace jsou ve svých požadavcích ještě nekompromisnější než Oxfam. Iniciativa Fashion For Good’s vyzývá konzumenty k tříměsíčnímu bojkotu a zároveň nabízí pět pravidel, jak uzpůsobit výběr oblečení, aby bylo hezké, ale zároveň ekologické a odpovědné s ohledem na materiály, dostupnost, množství vyprodukovaných emisí, spotřebované vody i podmínek, v nichž bylo ušito.

Zdaleka nejrazantnější postup pak zastává sociálně-politické hnutí Extinction Rebellion, jež bojuje za ochranu klimatu i s pomocí občanské neposlušnosti. Pauza nákupu nových věcí by podle něj měla být nejméně roční. Organizace se tím snaží rozkolísat módní průmysl, který stále zrychluje přísun nových kolekcí, a zároveň dát jasnou zprávu směrem k vládám i celé  společnosti. „Co je moc, to je moc,“ píše XR o nutnosti konat. Organizace dokonce volá po zrušení nadcházejícího londýnského fashion weeku. „Zní to, jako bychom po lidech vyžadovali velkou oběť,” říká Sara Arnold z XR. Podle ní však nejde o to zabít něčí kreativitu, ale naopak ji rozvinout při upravování oděvů, přešívání, kombinování a vyměňování si oblečení s jinými. Podporovatelé XR mají pod hashtagem #BOYCOTTFASHION na sociálních sítích šířit zprávu, abychom se zamysleli se nad svými nákupními návyky.

A zdá se, že mladé generaci konzumentů podobné omezení spotřeby není tak zatěžko. Naopak často patří k zákazníkům, kteří očekávají od výrobců změnu přístupu a důraz na udržitelnost. Módní značky jsou si změn v chování zákazníků vědomy, a tak se snaží přizpůsobit a dávají o tom v marketingové komunikaci vědět. Švédský řetězec H&M se tento týden přidal ke společnosti VF, pod níž spadají značky Vans, The North Face nebo Timberland, a přestane odebírat kůži z Brazílie. Minimálně do té doby, než bude jisté, že k poškozování amazonských pralesů a rozsáhlým požárům nepřispívají také tamní producenti kůže.

Lovení jako koníček

Na srpnovém summitu zemí G7 v přímořském letovisku Biarritz se dvaatřicet módních značek - mezi nimi velké módní domy jako Chanel, Ralph Lauren nebo Prada, ale také fast fashion řetězce jako španělská Zara nebo právě H&M - zavázalo k tzv. fashion paktu. Ten má zlepšit podmínky, za nichž móda vzniká v zemích s levnou pracovní silou, a zároveň tlačit na udržitelnost koloběhu módního průmyslu. Větší uskupení má napomáhat tomu, aby firmy mohly přicházet s řešeními a vzájemně se podpořit Jedním z hlavních ekologických bodů, k nimž se skupina zavázala, je nejpozději do roku 2030 používat při výrobě obnovitelné zdroje energie a eliminovat znečištění pocházející z mikrovláken.

Jak upozorňuje Sarah Butler, bez významnějších změn by byl módní průmysl zodpovědný za čtvrtinu celosvětové produkce emisí oxidů uhlíku. Jen v Británii se na skládky se za rok 2016 vyhodilo okolo 300 tisíc tun oblečení. Data získaná společností GlobalData pro největší britský online secondhand Thredup ovšem ukazují, že zlatým časům levné módy v nadcházejících letech odzvoní - a budoucností se stane právě nakupování v secondhandech. Trh se zbožím z druhé roky by měl fast fashion doběhnout a už do roku 2028 ji pak o polovinu převýšit.

Že to nemusí být nereálné, ukazuje údaj, že mezi lety 2016 a 2018 se o 19 procent zvýšil počet žen, které už nakupují nebo jsou ochotné nakupovat v secondhandech. Nejpočetnější skupinu nakupujících v secondhandech pak tvoří mileniálové, těsně za nimi je skupina zákazníků ve věku nad 56 let.

„Největší radost mi dělá, když mi někdo pochválí oblečení a já na to odpovím, že je ze sekáče za 20 korun,“ říká jednadvacetiletá designérka Tereza Sadová. Ta v secondhandech nakupuje již sedm let. Začínala jako teenager, kdy jí nakupování z druhé ruky šetřilo peníze, ale pak se jí lovení originálních kusů stalo koníčkem. Když pak před třemi lety začala registrovat články upozorňující na dopad módního průmyslu na planetu, došlo jí že, její přístup je i ekologický.

I ona zároveň nepřímo potvrzuje, že měsíc, či dokonce rok ani módního půstu nemusí znamenat fádnost. Jak říká zmíněná stylistika Bay Garnett: Není nic lepšího než vědomí, že v něčem podobném nikoho dalšího nepotkáte, navíc se při výběru v second handech odehrává hotová magie. „Musíte se určitým způsobem naladit, je to spíše jako úkol. Miluju to vzrušení, když se mi pak podaří něco najít, ale pořád nemáte záruku, že se to povede,“ vysvětluje, co ji na vintage nákupech fascinuje.