Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost, Zkumavka

Německý filozof: Lidé by měli pracovat čtyři dny v týdnu

Mzdy jsou příliš nízké a nutíme k tomu jiné státy, tvrdí Philipp Frey

Továrna Volkswagen; ilustrační foto • Autor: REUTERS
Továrna Volkswagen; ilustrační foto • Autor: REUTERS

Průměrná mzda v Německu dosahuje téměř 4000 eur, v přepočtu zhruba 100 tisíc korun. Podle německého filozofa a sociologa práce Phillippa Freye jsou ale německé platy ve skutečnosti příliš nízké, což je nefér vůči jiným státům. Stejně tak Frey kritizuje přílišný důraz, jejž klade moderní společnost na intenzifikaci a trvalý růst, aniž se zamýšlí nad hranicemi danými možnostmi planety a nad tím, jak se lidem ve stále výkonnější společnosti žije.

Organizace práce v Německu je po celém světě chápana jako příkladná. Vy ji kritizujete.

V posledních letech klademe sílící důraz na intenzifikaci práce. Stále více lidí se přitom hroutí kvůli pracovnímu stresu nebo má psychické problémy. Zároveň je přes ekonomický růst řada lidí nezaměstnaná. Jedni jsou přepracovaní, druzí nemohou sehnat místo. Práce by tedy měla být distribuována rovnoměrněji - je to otázka politického rozhodnutí. Málo se soustředíme na to, jak si vedeme jako společnost. To se mi zdá dost divné. Potřebujeme technologie, které zajistí zvyšování produktivity, ale musíme práci také lépe zorganizovat.

Tvrdíte, že v Německu jsou příliš nízké platy. V porovnání s čím?

V porovnání se skutečnou produktivitou německé ekonomiky. Během poslední dekády platy v tomto srovnání značně klesly. Řada pracujících se má velmi dobře, ale téměř čtvrtina pracovní síly musí vystačit s velmi nízkou mzdou. Není to jen problém Německa; nízkými platy také poškozujeme ostatní ekonomiky.

Jak?

Kvůli exportu nezaměstnanosti. Německo je exportní ekonomika, zdejší ekonomický model je zaměřen na expanzi. Pokud by stouply platy, pracovní síla v Německu bude dražší a výrobky z jiných zemí si proto povedou v porovnání s německými lépe, budou konkurenceschopnější. A pak je tu ještě jeden důvod, kterým často argumentují odbory: lidé budou mít víc peněz, což posílí vnitřní spotřebu v Německu. Zároveň je Německo velmi závislé na stavu globální ekonomiky. Na věcech, jako jsou celní bariéry zavedené Trumpovou administrativou, na tom, kolik u nás Čína objedná robotů. Pokud zvýšíte platy a tím i domácí spotřebu, tato závislost se sníží.

Phillip Frey • Autor: Martin Uhlíř
Phillip Frey • Autor: Martin Uhlíř

Má německá vláda nad platy kontrolu, může zajistit jejich zvýšení?

Může udělat tři věci. Za prvé, vláda je v Německu největší zaměstnavatel, takže přímo rozhoduje o platech milionů lidí. Za druhé může zvýšit minimální mzdu. Tím ovlivní především zmíněnou čtvrtinu lidí s nízkými platy. Za třetí, kolektivní smlouvy  platí ve stále menším počtu firem. Vláda to může změnit.

Jak?

Smlouvy regulují, kolik si dělník v určité firmě vydělá za hodinu, kolik hodin týdně má odpracovat a podobně. Tyto dohody jsou uzavírány mezi odborovými svazy a zaměstnavateli. Stát může rozhodnout, že pokud daná firma nemá takovou dohodu uzavřenu, pak platí obecná dohoda, nikoliv žádná. Tím by ovlivnil situaci dalších milionů lidí, kterých se teď mzdové předpisy netýkají. Lze tak zabránit tomu, aby některé firmy nebo jejich subkontraktoři snižovali hodinovou mzdu nebo zvyšovali požadavky na počet odpracovaných hodin.

V Česku existuje snaha oslabovat měnu a ze strany zaměstnavatelů snaha držet platy nízko, aby byla ekonomika konkurenceschopnější. Proč by německá vláda usilovala o opak?

Měly by na ni vyvíjet tlak odbory. Za druhé se jí dostává upozornění ze strany Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise, že exportuje příliš a měla by s tím něco udělat. Je to otázka globální ekonomické stability a v Evropské unii také otázka solidarity mezi jednotlivými členskými státy. V Německu máme výkonnou ekonomiku s nízkými platy, a tím nutíme jiné státy, aby mzdy rovněž držely na nízké úrovni. Je to sestupná spirála, která není v zájmu lidí.

Jaké jsou alternativy?

Měli bychom zkoumat, jak výkonné ještě mohou být ekonomiky, aby nepřekročily meze růstu dané vyčerpáním zdrojů. A jak generované bohatství spravedlivěji rozdělit. Dále jak organizovat práci, aby nepoškozovala fyzické a duševní zdraví lidí. Základním požadavkem je zvýšení platů a zavedení třicetihodinového čtyřdenního pracovního týdne.

Kolik hodin týdně se v Německu pracuje teď?

Záleží na tom, kde jste zaměstnán. Ve státním sektoru trvá pracovní týden 39,5 hodiny. Pokud máte děti nebo se staráte o nemocné příbuzné, zkracuje se to na 28 hodin - to se týká pracovníků v průmyslu. Vývoj jde žádaným směrem, neměl by ovšem zasáhnout jen státní sektor a jádro průmyslu, ale celou společnost.

Co budou lidé dělat ve zbytku týdne?

Je snadné tvrdit, že budou pouze pít pivo a sledovat televizi. Já tomu nevěřím. Ve svém volném čase se hodně věnuji dobrovolnické práci a vidím kolem sebe řadu lidí, kteří pomáhají v sociální oblasti. Více volného času může leckoho také vést k hlubšímu přemýšlení o udržitelnosti a k tomu, aby se více podílel na demokratickém řízení společnosti. Pokud pracujete 40 hodin týdně a ještě děláte přesčasy, pak je skutečně těžké najít čas na další aktivity a na debaty o otázkách, jak by se měla společnost vyvíjet. Zkrácení pracovní doby by přineslo další demokratizaci.

Reportážní cestu zaměřenou na budoucnost práce organizuje Německá akademická výměnná služba (DAAD)

 

Phillipp Frey zkoumá širší souvislosti automatizace průmyslu a prohlubování znalostní ekonomiky. Působí na Ústavu pro hodnocení technologií a analýzu systémů (ITAS) při Technologickém institutu v Karlsruhe (KIT).

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].