Kdo vrátí Vladimíru Paterovi peníze?

Pražský dopravní podnik se bude tento týden zabývat kauzou Vladimíra Patery, kterého se nedávno zastal Ústavní soud (a jehož příběh přinášíme v aktuálním vydání Respektu). Prakticky nevidomý muž už zaplatil desítky tisíc korun za to, že měl jet pražskou městskou dopravou načerno. Marně namítal, že je to zcela absurdní, protože jako držitel průkazu ZTP/P přece jet načerno nemohl.

Celkem patnáct exekucí odmítl zastavit jak exekutor, tak později obvodní soud pro Prahu 5 i pražský Městský soud. Soudci argumentovali tím, že se měl bránit dřív, v takzvaném nalézacím řízení, v exekučním řízení se již nedá nic dělat, věcnou podstatou případu se nezabývá. Patera však o nalézacím řízení nevěděl; žádné dopisy nedostal, protože žil na jiné adrese, než měl v občance.

Ústavní soud pak konstatoval, že spravedlnost musí být přítomna v každém procesu, jinak se z práva stává „nástroj odcizení a absurdity“. Zároveň zrušil rozhodnutí nižšího soudu a dá se čekat, že soudci budou jednu Paterovu exekuci za druhou zastavovat. Jenže Patera už část exekucí zaplatil. Peníze se podle jedné z exekucí dělí zhruba v poměru 200 korun pro dopravní podnik, 2 000 korun pro advokátní kancelář Tomáše Sokola a 6 500 korun (plus DPH) pro exekutora Juraje Podkonického. Co bude dál? Dostane Patera své peníze zpátky? A kdo mu je dá?

Dopravní podnik minulý týden nevěděl, jak se ke kauze postavit. „Neumím dát stanovisko,“ říkal jeho mluvčí Jiří Štábl. „Požádám naše právníky, aby se k tomu postavili.“ Respekt proto tento týden znovu oslovil dopravní podnik a také vedení exekutorské komory. Podle exekutorů je klíčovým hráčem věřitel, tedy dopravní podnik. Když věřitel řekne, musí exekutor exekuci zastavit. A naopak, pokud si věřitel vymáhání zastavit nepřeje, exekutor s tím nic nenadělá, musí případ předat soudu.

Jenže dopravní podnik byl v tomto případě na poněkud vedlejší koleji. Ve smlouvě s advokátní kanceláří Tomáše Sokola se totiž upsal k tomu, že „duše“, které Sokolovi jednou svěřil, konkrétně všechny černé pasažéry až do roku 2007, u něj navždy zůstanou. Patří k nim i Patera, jehož údajné černé jízdy se měly odehrát v letech 1998 až 2003. Exekutor Podkonický proto nekontaktoval dopravní podnik, ale Sokola, ačkoliv ten už aktuálně nemá s dopravním podnikem nic co do činění.

Věřitel je nicméně suverénním pánem exekuce. Takže nyní, když už dopravní podnik o Paterově kauze ví díky Ústavnímu soudu i zájmu médií, může kdykoliv říci, že dluh „maže“. Paterovi by to pomohlo. Ústavní soud zatím jednal jen o jedné z jeho exekucí; dalších čtrnáct na nález ještě čeká. Nějakou dobu se také potáhne, než Městský soud exekuce skutečně zastaví. Patera mezitím přichází o další peníze, každý měsíc mu exekutor bere z platu a invalidního důchodu okolo deseti tisíc korun.

Dopravní podnik se ale ještě nerozhodl. „V tuto chvíli spolu s právníky řešíme, jak postupovat,“ říká nyní mluvčí Štábl. Jednou z možností je podle něj i to, že dopravní podnik vymáhání pohledávek sám ukončí. Následně se bude muset řešit, kdo Paterovi vrátí peníze, které neměl platit. V tomto ohledu tahá dopravní podnik za nejkratší konec provazu. Jako věřitel je pak ten, kdo se „bezdůvodně obohatil“. Exekutor bude zřejmě tvrdit, že ať už byla exekuce oprávněná, nebo nebyla, práci odvedl a měl s ní spojené náklady. A totéž se dá očekávat od advokáta Sokola - není přece věřitel, jen jeho zástupce.

Kdyby Vladimír Patera s vracením peněz neuspěl u dopravního podniku, mohl by zřejmě obrátit na stát – chtít po něm náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem. Místopředsedkyně dozorčí rady dopravního podniku a pražská politička Petra Kolínská za zelené si ale myslí, že k tomu nedojde.

Vzpomíná si na případ paní, které dopravní podnik „své“ peníze odpustil, avšak částku, kterou dala advokátovi a exekutorovi, za ni odmítl zaplatit. Nicméně věří, že současný ředitel dopravního podniku Martin Gillar (ve funkci je od letošního června) bude k muži, ze kterého se stal dlužník neprávem, vstřícnější. „Tento týden máme dozorčí radu,“ říká Kolínská. „Zeptám se ředitele na jeho stanovisko.“