Kauza Feri: Měl by být útočník vyloučen z Lékařské komory?

Jeden z mužů, kteří měli z rasistických důvodů napadnout a zranit poslance Dominika Feriho, je lékař. V médiích se tak po incidentu objevily otázky, zda by měl vykonávat svoje povolání. Ostří těchto diskusí následně otupil fakt, že státní zástupce zamítl rasistický podtext a přistupuje ke kauze „pouze“ jako k výtržnictví a pokusu o ublížení na zdraví. Přesto jsme položili respondentům ankety tyto dvě otázky:

1. Měla by dotyčného Lékařská komora vyloučit ze svých řad, a tím mu zabránit ve výkonu povolání?
2. Za jakých podmínek by měl obecně lékař přijít o možnost vykonávat svoje povolání?

Martin Kočí, předseda spolku Mladí lékaři:

1. V prvé řadě útok na poslance Dominika Feriho odsuzujeme jako zvláště zavrženíhodný, bez ohledu na to jestli byl útočníkem lékař, či kdokoliv jiný. Pokud by se prokázalo, že útočníkem byl mladý lékař, rozhodně ho nikdy nepřijmeme za člena našeho spolku. Česká lékařská komora však není spolkem, ale organizací zřízenou se zákona - která nemá ani ze zákona zmocnění takového člena ze svých řad vyloučit. Postih ze strany ČLK je dle zákona možný pouze v případě profesního pochybení, ale nemůže postihovat jiné trestní jednání, to může udělat pouze soud.

2. Nelze směšovat dohromady profesní a trestní postih. O trestu pro útočníka musí rozhodnout soud na základě obžaloby státního zástupce bez ohledu na to, jestli je lékař či nelékař. Je důležité si uvědomit, že výkon lékařského povolání už je v dnešní době podmíněn čistým trestním rejstříkem. Všichni nastupující lékaři například musí před nástupem do zaměstnání doložit trestnou bezúhonnost aktuálním výpisem z rejstříku trestů. Čili není na místě obava, že by pacienti mohli být v péči lékaře postiženého za závažný trestní čin.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: 

1. Napadení člověka obecně považuji za závažný a neomluvitelný čin. V tomto případě se jedná o záležitost trestně-právní, a nikoli o odborné či etické pochybení související s výkonem praxe lékaře. Celou záležitost musí vyšetřit policie.

2. Vyloučení z České lékařské komory je nejpřísnějším disciplinárním opatřením, jaké lékaři může být uloženo, a ve svém důsledku znemožňuje vyloučenému lékaři výkon lékařského povolání, přičemž podmínky disciplinárního řízení jsou jasně vymezeny zákonem. Mělo by k němu tedy dojít zejména v případě velmi závažného nebo opakovaného profesního selhání lékaře.

Marek Vácha, biolog, etik a katolický kněz:

1. Lékařská komora může disciplinárně trestat odborná a etická pochybení svých členů pouze při výkonu lékařského povolání. Mimo ordinaci je lékař občanem jako každý jiný a jako na každého jiného pro něj platí zákony. Ostatně kauzy MUDr. Bartáka, MUDr. Ratha, MUDr. Kotta, MUDr. Kottové nebo MUDr. Dbalého jsou mnohem závažnější a nevedly k jejich vyloučení. Připomínám, že MUDr. Rath byl sám v letech 1998–2005 prezidentem České lékařské komory. Připomeňme taky, že MUDr. Rath dostal 20. května 2006 na valné hromadě České stomatologické komory pohlavek od MUDr. Macka, načež se oba lékaři porvali. Nepochybně tedy ČLK není zářným vzorem úzkostlivého dodržování etických standardů. Jakkoli odsuzuji napadení Dominika Feriho, vyloučení daného lékaře z ČLK by mi přišlo ve světle výše uvedených jmen jako absurdní.

2. Pokud jej vyloučí ČLK v důsledku odborných nebo etických pochybení při výkonu lékařského povolání. Naneštěstí ČLK například nedosáhne ani na lékaře, kteří ve volném čase provozují léčitelství nebo pracovali v nechvalně známém Aktipu. I když si bezesporu cením mnoha lékařů pro jejich etické postoje, představa, že všichni lékaři s titulem se chovají eticky vzorově, je v rozporu s empirií.

Michal Sojka, mluvčí ČLK:

1. Lékařská komora nemůže řešit obecné trestné činy lékařů, řeší jen etické nebo odborné pochybení mezi lékařem a pacientem nebo mezi lékaři navzájem. Ostatní trestní věci nebo přestupky jsou záležitostí orgánů činných v trestním řízení. Komora ani nemá kompetence jít vyšetřovat někam do hospody, co se stalo, ztotožňovat a vyslýchat svědky. V danou chvíli je předčasné jakkoliv předjímat výsledek vyšetřování policie. Pokud bude útočník lékař potrestán, platí právní úzus, že by člověk neměl být za stejnou věc trestán u více institucí. Soud může uložit zákaz výkonu povolání, ale k tomuto trestu přistupuje v případě trestného činu souvisejícího s výkonem povolání. Jakákoli podobná situace, ve které figuruje lékař, nás jako komoru samozřejmě mrzí. V etickém kodexu máme ustanovení, že lékař musí samozřejmě léčit bez ohledu na rasu, barvu pleti, náboženské vyznání nebo politické přesvědčení. Jakýkoliv rasismus odmítáme, ale vyšetřování takového případu skutečně přísluší policii, trest pak případně soudu. Jiná věc by byla, kdyby lékař odmítl někoho ošetřit třeba právě pro jeho barvu pleti.

2. Soud může udělit trest zákazu výkonu povolání, k čemuž přistupuje u trestných činů souvisejících s výkonem povolání.Pro lékaře také platí dvě ustanovení o bezúhonnosti. První se týká všech lékařů a jde o § 3 odst. 3 zákona č. 95/2004 Sb. (o specializačním vzdělávání lékařů): Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. Druhý se týká soukromých praxí. Jde o § 13 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb.  Zákona o zdravotních službách) a je přísnější: Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen a) za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nebo b) za trestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb, anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. Lékaře může také vyloučit komora, což pro něho znamená úplný zákaz výkonu povolání. Děje se tak v případech závažného etického provinění ve vztahu lékař pacient po disciplinárním řízení u komory. Například byl takto vyloučen lékař, který pacientům namlouval, že mají rakovinu a za úplatu je pak „léčil”.  Vzhledem k tomu, že se prakticky každý vyloučený obrátí na soud, aby jeho vyloučení přezkoumal, musí rozhodnutí komorových disciplinárních orgánů obstát.

David Marx, proděkan 3. lékařské fakulty pro studium a výuku: 

1. Představa, že absolvování studia medicíny (ošetřovatelství práva, učitelství, teologie) je garancí slušného, mravného a legálního chování, je naivní – absolventy lékařských fakult lze najít mezi pachateli přestupků i trestné činnosti všeho druhu. Rolí lékařské komory je dozor nad profesionálním a etickým chováním lékaře v rámci výkonu zdravotnického povolání – ve vztahu k pacientům, jejich blízkým, ve vztahu ke kolegům. A v tomto rámci pak komora posuzuje odborná či etická pochybení. Co se týká chování lékaře na veřejnosti a případného poškozování dobrého jména profese s možností postihu, pak u nás lékařská komora takové pravomoci nemá - a podobně je to ve většině zemí EU. Takže se domnívám, že disciplinární postih nemá právní oporu. Na druhé straně je dle mého názoru na místě, aby se ČLK k incidentu (jistě po ukončení vyšetřování) vyjádřila - a zejména prokáže-li se, že onen lékař konal z xenofobních pohnutek, pak takové chování tvrdě odsoudila.

2. Zákaz výkonu povolání vyslovuje soud - zejména v situacích, kdy lékař výkonem povolání spáchal nějaký trestný čin (obvykle ublížení na zdraví, těžkou újmu na zdraví či neposkytnutí pomoci). Podobně vede k zákazu výkonu povolání efektivně vyloučení z lékařské komory jako trest za závažné disciplinárně přestupky, obvykle opět poškození pacienta nesprávným postupem - takových případů (vyloučení z lékařské komory) je však nesmírně málo.