Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost, Zkumavka

Jak jsem navštívil zázračný dům

Nový Respekt: Dům, který v zimě nepotřebuje k topení plyn a skoro ani elektřinu, je realitou

Televize v obývacím pokoji ukazuje chod systému a údaje z desítek teplotních čidel • Autor: Matěj Stránský
Televize v obývacím pokoji ukazuje chod systému a údaje z desítek teplotních čidel • Autor: Matěj Stránský

Někdy si člověk říká, jak by bylo hezké, kdyby si domy uměly v létě schovat teplo na zimu. Když se ke mně dostala zpráva, že prototyp takového domu stojí na Vysočině nedaleko Hlinska, bylo mi hned jasné, že se tam musím jet podívat. I proto, že kolegové v redakci tomu nemohli uvěřit: pumpovat v létě teplo do země a pak je ze „zahřáté skály“ celou zimu odebírat? To není možné, hornina přece musí nejpozději za pár týdnů vychladnout.

Výlet do vesnice Hamry na Vysočině ukázal, že nevychladne – a ještě mnohem víc. Původně jsem si chtěl po delší době dopřát potěšení napsat nekomplikovaný článek o tom, jak funguje jeden pozoruhodný dům – v jaké souhře pracuje zemní zásobník tepla, tepelné čerpadlo a solární panely na střeše. Zjistit, jestli nastřádané letní teplo dokáže po celou zimu zajistit topení a ohřev vody, poptat se, kolik tahle eko-legrace vlastně stojí…

Jenže osud tomu nebyl nakloněn. Bylo to, jako bych otočil kámen, a pod ním se svíjelo „klubko červů“ různých problémů. Nikoliv technických - po první zimě v ostrém provozu se zdá, že dům si vede přesně tak, jak předem očekávali vědci z pražského ČVUT, kteří jej navrhli. Jsou to problémy úplně jiného druhu.

Většinu energie k pohonu systému zajišťujícího topení a ohřev vody dodá malá střešní elektrárna • Autor: Matěj Stránský
Většinu energie k pohonu systému zajišťujícího topení a ohřev vody dodá malá střešní elektrárna • Autor: Matěj Stránský

Evropská unie přišla už v roce 2010 se směrnicí, podle níž mají být všechny nové domy na konci této dekády nejen úsporné, ale měly by také využívat ve velké míře obnovitelné zdroje energie. Česko si podobný požadavek dokonce vetklo zákona.

Je to docela velká revoluce: tady už nejde jen o pečlivou izolaci domů a rekuperaci tepla - nezbytnou součástí stavby by mělo být tepelné čerpadlo a solární panely na střeše nebo alespoň kotel na biomasu. A ani to by nemuselo při striktním výkladu nových pravidel stačit. Elektřina v české síti je totiž „špinavá“ - pochází převážně ze spalování uhlí, takže pokud jí chcete v zimě pohánět motor tepelného čerpadla, vůbec to nemusí být dostatečně ekologické. Času na přípravu bylo přitom dost, tak proč nejít Evropě a ochraně planety vstříc?

Máme ale rok 2019, konec dekády je tu – a něco musí být špatně. Kancelářských a bytových domů se v Česku nová pravidla už pár měsíců či let týkají, pro rodinné domy začnou platit od ledna, a přitom kolem celé věci vládne naprosté ticho. Člověk by čekal ostrou debatu o novém větru „z Bruselu“, který Čechům zdražuje bydlení. Na stavebních úřadech by měla vládnout tlačenice majitelů budoucích rodinných domků, kteří chtějí stavět ještě před 1. lednem 2020, tedy postaru. Jak je možné, že se to neděje?

Co na to ministerstvo průmyslu? A vezmou Češi evropské předpisy i vlastní zákon o hospodaření energií někdy opravdu vážně? Výsledek pátrání přinášíme v aktuálním Respektu 19/2019 - stejně jako informace o tom, jak „ekologický zázrak“ na Vysočině vlastně funguje, kolik stojí a jestli mu patří budoucnost.

Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (vlevo) a Michal Broum z firmy nabízející úsporné vytápění • Autor: Matěj Stránský
Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (vlevo) a Michal Broum z firmy nabízející úsporné vytápění • Autor: Matěj Stránský

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].