Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Jádro je na ústupu, vyjde zbytečně draho, varuje nová zpráva

Počet rozestavěných bloků už pět let klesá, většina má skluz

Jaderná elektrárna Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany • Autor: Matěj Stránský

Stavba nové jaderné elektrárny je riskantnější podnik, než se při diskusi v Česku obvykle uvádí. Podle nově vydané ročenky jaderného průmyslu se rok od roku ukazuje, že investiční náklady jsou u jádra příliš velké oproti tomu, za kolik lze dnes postavit a provozovat větrné nebo solární elektrárny. Tento fakt se potvrzuje i v praxi, kdy v počtu i ve výkonu nově připojených zdrojů ve světě výrazně dominuje zelená energie.

Počet rozestavěných jaderných elektráren naopak už pátým rokem klesá. Dvě třetiny staveb mají větší či menší zpoždění a prodražují se. Odvětví se přesto dál rozvíjí – mimo jiné kvůli pobočným důvodům, jako jsou vojenské záměry jaderných mocností.

Reklama
Reklama

Zjištění pocházejí ze zprávy The World Nuclear Industry Status Reports, kterou od roku 1992 vydává tým kolem německého experta Mycleho Schneidera. Od roku 2007 zpráva vychází každoročně, se záměrem nezávisle zhodnotit aktuální stav odvětví. Schneider je oblíbený hlavně mezi kritiky jádra, v prvních letech zprávu připravoval pro německé Zelené, ale zakládá si na tom, že nic a priori nesoudí a že vychází jen z objektivních a ověřitelných faktů.

Schneider působil také jako poradce vlád v Německu, Británii, Francii nebo Belgii a jeho ročenku respektují i zastánci jádra. „Je to zpráva zaměřená spíše na slabé stránky jaderné energetiky, ale rozhodně je seriózní. Je to skutečně dobrý zdroj,“ uvedla šéfka českých jaderných inspektorů Dana Drábová k rozhovoru, který se Schneiderem vyšel letos na jaře v Respektu.

Mycle Schneider
Mycle Schneider • Autor: Matěj Stránský

Nové jaderné elektrárny se staví v 15 zemích. K prvnímu červenci bylo ve výstavbě rovných padesát reaktorů – o 18 méně než v roce 2013, od kdy toto číslo klesá. Z padesátky rozestavěných reaktorů jich je 16 v Číně, která početně drží odvětví nad vodou. Celosvětově loni výroba energie z jádra sice o jedno procento stoupla, ale vzestup je dán právě Čínou, kde výroba z jádra vzrostla o 18 procent (ze zelených zdrojů nicméně vzrostla ještě víc). Na růstu se podepsalo také Japonsko, kde se loni do provozu vrátilo pět bloků zastavených po havárii ve Fukušimě.

Podíl jádra na výrobě elektřiny v posledních letech stagnuje kolem 10 procent, oproti zlatým časům v 90. letech je zhruba o sedm procentních bodů nižší. S tím, jak se méně staví, stoupá průměrný věk reaktorů. Letos tento průměr dosáhl 30 let a skoro pětina bloků je v provozu přes 40 let, což vzhledem k úbytku nových projektů znamená do budoucna další útlum.

Z padesátky rozestavěných reaktorů je na dvou třetinách staveb zpoždění (zpráva neuvádí přesný počet, ale jen rozpětí 33 až 36). U patnácti bloků se zpoždění za poslední rok zvětšilo. Jedním z rekordmanů jsou slovenské Mochovce, které se staví už přes třicet let.

G1

Zpráva na několika místech zdůrazňuje, že jádro je na ústupu hlavně z ekonomických důvodů. Postavit jiné, čistší zdroje a vyrábět z nich energii zkrátka vychází levněji. Tento fakt se v tuzemsku obvykle pomíjí kvůli špatné zkušenosti s dotacemi solárních parků, které jsou v Česku nastaveny nesmyslně vysoko na zbytečně dlouhou dobu. Zelená elektřina tak vychází draze, což často bývá argumentem právě pro zastánce nových jaderných bloků.

Náklady na zbudování solární nebo větrné elektrárny však za poslední roky radikálně klesly, jejich účinnost naopak roste, takže i bez dotací dnes vycházejí jako výrazně rozumnější investice než jádro. Podle čísel z loňského roku lze v solárních elektrárnách vyrábět jednu megawatthodinu elektřiny za 43 až 48 dolarů, u větrných turbín na pevnině je rozpětí 30 až 60 dolarů. Jaderná elektrárna potřebuje cenu 112 až 143 dolarů.

Čtěte také: Zájem o fosilní paliva brzy začne klesat. Pocítí to celá světová ekonomika

Prodejní ceny elektřiny se dnes v Evropě určují podle nabídky a poptávky na burzách, cena se letos pohybuje kolem 60 eur. Fakt, že investice do jádra za této situace vypadá jako jasně ztrátová, je jedním z důvodů, proč se dlouho avizované rozhodnutí o rozšíření Dukovan nebo Temelína zatím odkládá. Rozšíření Temelína za Nečasovy vlády měl financovat ČEZ, ale vedení firmy se ztrátové akce obávalo a požadovalo od státu garance, že v případě propadu cen bude výrobu v jaderných blocích dorovnávat z veřejných peněz.

To Sobotkova vláda zamítla a tendr na dodavatele nových bloků do Temelína zrušila. Nyní běží přípravy na rozšíření Dukovan, kde stávající bloky doslouží dříve než v Temelíně, pravděpodobně kolem roku 2035, a nový zdroj by je měl nahradit. Jde ovšem o stavbu za stovky miliard korun. Do konce roku Babišova vláda slibuje rozhodnout, jak by měl vypadat tzv. „investiční model“ – což v praxi znamená hlavně vyřešit rébus s nevyhovující ekonomikou.

G2

Schneiderova zpráva nenabízí přímou odpověď na to, jak vyvrátit základní argument domácích fanoušků jádra. Ti kromě podpory pro domácí průmysl argumentují především tím, že po odstavení dukovanských bloků a uhelných elektráren kvůli věku nebude z čeho elektřinu vyrábět. Nové bloky mají vzniknout jak na Slovensku, tak třeba v Maďarsku, jaderné zdroje ale odstavuje Německo - a zatím není jasné, čím se staré elektrárny nahradí. Německo sází na rozmach zelených zdrojů, v případě Česka chybějí analýzy, zda by solární nebo větrné elektrárny poptávku utáhly a jak velké území by pro to bylo třeba obětovat. Další možností je místo jaderných bloků postavit elektrárny na plyn, které nyní také vycházejí levněji než jádro, navíc nejde o tak komplikovanou a drahou stavbu s rizikem skluzů.

Výhodnější ceny a menší stavební komplikace vedou k tomu, že zelené zdroje mají ve světě v posledních letech jednoznačně navrch. Investice do nich jsou řádově vyšší, ať už měřeno penězi, tak tím, jak vypadá mix výroby z nově připojených elektráren.

Loni se k síti připojily jaderné zdroje o výkonu sedmi gigawattů, což je jen zlomek celkové nově instalované kapacity napříč všemi typy elektráren. Ta činila 257 gigawattů, z toho obnovitelné zdroje tvořily 157 gigawattů, což je historický rekord. Sečtou-li se všechny fungující zdroje dohromady (tedy ne jen ty nově připojené, ale i ty staré), pořád se ve světě vyrábí víc elektřiny z jádra než z větru nebo slunce, avšak křivky se k sobě rychle přibližují.

G3

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte