Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Čína a USA vedou technologickou studenou válku

Země spolu soupeří ve vývoji umělé inteligence, Evropa zatím zaostává

Alipay
Alipay v čínském KFC • Autor: REUTERS

Takřka mimo naši pozornost se z Číny stává velmoc i na poli umělé inteligence. Nejpodstatnější nástup se přitom neděje v oblasti dronů nebo robotiky, které si většina z nás při zmínce o umělé inteligenci vybaví. Čína sazí na schopnosti analyzovat s pomocí algoritmů obrovská kvanta dat, hledat v nich vzorce a pomocí nich předvídat (případně i manipulovat) lidské chování. A výsledkem jsou i velmi překvapivé možnosti.

Šanghajský startup Ma Long Technologies dokáže například pro klienty z textilního průmyslu pomocí analýzy fotografií z tisíců módních přehlídek předvídat módní trendy. Firma iFlytek, která se specializuje na rozpoznávání lidského hlasu, pak vytvořila technologii, která pomohla centrálně hodnotit ústní zkoušky v angličtině, jež skládalo současně 1,7 milionu středoškoláků v deseti čínských provinciích.

Reklama
Reklama

V aktuálním Respektu 45/2018 najdete pod titulkem Krásný čínský svět analýzu čínského technologického vzestupu, který by měl zajímat nejen technologické geeky. Každá špičková technologie má i svou špionážní a vojenskou rovinu. V tomto směru se mluví zejména o nebezpečích rozvoje autonomních zbraní. Stát, který je na špici technologicky, obvykle dominuje i politicky a hospodářsky - a ovlivňuje tedy život na celé planetě. Připomeňme loňská slova Vladimíra Putina, který o světovládě a moci pravděpodobně přemýšlí velmi často: “Kdo se stane lídrem v oblasti AI, ten bude vládnout světu.”

I_obalka_R45

Zatím je však Rusko v tomto závodě pozadu - a Evropa jakbysmet. Rivalita o dobytí budoucnosti se omezuje na dva soupeře: USA a Čínu. Američané jsou stále na špici, Sillicon Valley zůstává přitažlivé i pro čínské špičkové vědce a inovátory. Čína však náskok Spojených států velmi rychle dohání a těží při tom z několika faktorů.

Číňané nadšeně, až nekriticky používají technické novinky: mobilním telefonem například platí 50krát častěji než Američané. Sdílená taxi služba Didi Chuxing má ročně na kontě dvakrát víc jízd, než západní Uber a Lyft dohromady. Firmy na sdílení kol své americké protějšky překonávají dokonce v poměru 300:1. Zákony na ochranu soukromých dat jsou naopak řádově slabší než v Americe a zvláště v Evropě. Čínské technologické firmy tak mají mnohem více dat o chování svých občanů, které jsou pro zdokonalování algoritmů zcela zásadní.

Netřeba dodávat, že Čína tady těží z vysokého počtu obyvatel, ale zásadně se liší též role centrální vlád a politických systémů. V Číně dochází k mnohem těsnější koordinaci mezi soukromými startupy, internetovými giganty a komunistickou vládou; oficiální místa to nazývají vojensko-občanská fúze. Velké technologické firmy mají společné laboratoře s vládou, která naopak výuku nejmodernějších technologií prosazuje do škol a nabízí technologickým firmám a podnikatelům výhodné podmínky.

Obal

Prezident Si Ťin-pching vloni deklaroval národní cíl - stát se do roku 2030 světových lídrem na poli umělé inteligence. “V Číně je v této oblasti silný pocit společné národní mise,” píše list Financial Times a anonymně cituje vlivného finančního investora v Sillicon Valley: “Co je naopak národní směr v oblasti umělé inteligence a robotiky v USA? Žádný není.”

Čínské výdaje na výzkum a vědu stoupají podle dvouměsíčníku Foreign Affairs meziročně od roku 1999 v průměru o dvacet procent. Z čínských univerzit vychází největší počet absolventů z přírodovědeckých a inženýrských oborů. Vloni Čína předstihla Spojené státy v počtu vydaných vědeckých publikací, přičemž přibývá i jejich citovanosti v mezinárodních žurnálech. Čínské startupy vyhrávají mezinárodní soutěže inovátorů na poli AI.

Evropa je v tomto soupeření pozadu, jak je vidět i na příkladu jejího tahouna Německa. Tamnímu hospodářství dominuje klasický průmysl - automobilový, chemický, strojírenský - což ovlivňuje i aktuální trendy. Der Spiegel sice v říjnu vydal text, který dokumentuje návrat firem z Číny zpět do Německa: levnou asijskou práci nahrazují roboti spravovaní vysoce kvalifikovanými německými dělníky. To je pozitivní zpráva o evropské konkurenceschopnosti, současně však Němci při vývoji umělé inteligence založené na algoritmech a zpracování dat zaostávají. I nejsilnější evropská ekonomika má „nevýhodu“ demokratických států - je mnohem důslednější při ochraně soukromí, a ve výsledku tak chudší na data. Mezi nejhodnotnějšími startupy na poli umělé inteligence každopádně není žádný evropský hráč - a investice do výzkumu AI jsou několikanásobně nižší než v USA a Číně.

Čtěte také: Jak funguje velký čínský mobilní bratr

Situace ale není ztracená. Francie či Finsko už na vývoj reagují a z AI učinily národní prioritu. Německo a Francie - vědomy si, že jsou v globálním měřítku příliš malé - posilují výzkumnou spolupráci. Dvouměsíčník Internationale Politik v letním vydání uvádí několik návrhů, jak by Evropa mohla přidat. Zmiňuje zvláště vytvoření systému financování evropských startupů v oblasti AI, které mají k dispozici mnohem méně kapitálu než čínská a americká konkurence. Navrhuje též vytvoření evropského právního rámce - skutečného evropského digitálního trhu, který prospěje inovativním startupům. Připomíná také, že většina EU nesplnila závazek vydávat na vědu a výzkum tři procenta HDP.

Ve Skandinávii se ze soukromé iniciativy švédské rodiny Wallenberg rozvíjí model, který by mohl Evropě ukázat směr. Miliardářská rodina kontroluje řadu předních evropských firem, například ABB, Electrolux či Ericsson. Nyní se rozhodla se skrze své nadace podpořit více než sto miliony eur výzkum AI na švédských univerzitách - a především vytvořila firmu Combient, která využívá jednu z hlavních konkurenčních výhod Skandinávců: schopnost spolupracovat a vzájemně si důvěřovat.

Deník Financial Times v červnu popsal, že Combient sdružuje 24 švédských a finských firem, které společně zaměstnávají přes půl milionu lidí. Cílem je spolupracovat na rozvoji umělé inteligence. “Je ale jasné, že to je pro Evropu jako celek nedostačující,” komentují to Financial Times. “Evropa potřebuje několik spolupracujících Wallenbergů, aby měla na poli AI šanci.”

https://www.youtube.com/watch?v=TwBHhClTJ8Q

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte