Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost

Česko má statisticky nejvíc psích množíren v Evropě

S psí trenérkou o „ukradených“ zvířatech a obchodu se psy

Ilustrační foto • Autor: Archiv Lucie Němečkové
Ilustrační foto • Autor: Archiv Lucie Němečkové

Okresní soud v Benešově tento týden odročil kauzu ukradených psů ze statku v Jankově. Obžalovaných je osm osob a občanské sdružení na ochranu zvířat Toulavé tlapky, kteří vloni v lednu vnikli na pozemek Jiřího Vondrušky a odvezli z něj 19 psů. Dle svých slov tak psy zachránili před dalším týráním. Nyní jim hrozí pět let vězení a placení odškodného ve výši 450 tisíc korun. Jednou z nich je i psí trenérka Lucie Němečková ze společnosti Dog Planet.

Podle svědků utíkali hrubě zanedbaní psi ze statku Jiřího Vondrušky už léta, napadali ve smečce místní obyvatele a rdousili jejich zvířata. Jak jste se o nich dozvěděli vy?

Já osobně jsem to nesledovala vůbec, ale rodiče jedné z účastnic v té vesnici bydlí. Pan Vondruška tam v naprosto nevhodných podmínkách choval psy uvázané na řetězech, většinu bez střechy nad hlavou, jezdil za nimi často jen jednou týdně, takže bývali bez vody, nebyli nijak socializovaní, byli vystrašení, zanedbaní. Na tomtéž statku choval přes 80 koní, které přímo na místě také porážel a jejich částmi pak psy krmil. Žili tedy mezi kusy rozřezaných koní a krví. Vloni v lednu si ta dívka spolu s jednou kamarádkou řekla, že už se na to nemůže dívat, vnikly na pozemek a zavolaly na pomoc další lidi, kteří dlouhodobě pracují se psy. Mezi nimi i mě - tak jsem se o statku ze dne na den dozvěděla.

Zvolili jste radikální řešení a 19 psů jste odvezli. Nezkoušela Vaše kolegyně nejprve legální postup, jak psům pomoci?  

Její rodiče i ostatní lidé ze vsi posílali opakovaně stížnosti na veterinární správu, poprvé kolem roku 2012. Ta na pozemek několikrát zajela a pan Vondruška dostal několik pokut.  Problém je, že v Česku se za týrání osob ze zákona označuje pouze fyzické týrání – pes musí být skutečně hrubě podvyživený a „na umření“. Psychická újma zákonem zohledněná není. No a Vondruškovi psi jídlo z těch mrtvých koní měli.

Co může člověk legálně udělat, pokud má podezření, že jsou někde zvířata týrána?

Běžný postup je, že kontaktujete obec, napíšete podnět na kontrolní a klasickou veterinární správu, měli byste kontaktovat policii, aby vše zaprotokolovala. Místní říkají, že v Jankově policie několikrát byla. Jednou se podle místních tomu statkáři třeba nepodařilo zabít koně, a on pak zmrzačený běhal po dvoře. Tehdy tam prý policie dojela. Týral i krávy a koně, 87 zvířat mu ostatně po našem zásahu odebrali a je za jejich týrání aktuálně souzený.

Jak to na statku vypadalo?

Museli jsme si pořád dávat pozor, kam šlapeme. Hodně chumelilo a všude ze země trčely nějaké dráty nebo tyče, stály tam podstavené stroje. Psi byli uvázáni mezi nimi, čtyři z nich měli zarostlý a zařezaný obojek do masa. Žili ve stodole nebo venku, jen tak, na sněhu, káleli pod sebe. Válely se tam rozřezané kusy koní, všude krev. Mezi tím vším se tam procházeli dva koně, jeden z nich byl slepý a vypadal hodně špatně. Na zemi ležela nějaká lebka, vypadala jako psí. Evidentně šlo o šíleně zanedbanou psí množírnu.

Podle čeho tak usuzujete?

Našli jsme inzeráty, kde Vondruškovi nabízeli k prodeji západosibiřské lajky – byť šlo podle mě spíš o křížence sibiřských plemen.

Podle Jiřího Vondrušky šlo o čistokrevné psy, jaký trest vám hrozí?

Sazby se pro jednotlivé lidi liší, v průměru nám hrozí 2 až 5 let za krádež nebo jejímu napomáhání - plus po nás Vondruškovi požadují odškodné 150 tisíc korun za ty psy a 300 tisíc za psychickou újmu.

Policie Vás na místě nechytila, jak tedy zjistila, o koho šlo?

Podle signálu mobilů – protože jsme měli všichni paušály, našli si, kdo tam byl.

Co se se psy stalo dál?

Část jich byla odvezena do útulku, kde je posléze policie našla a tři z nich Vondruškovi vrátila. Bohužel je nedala nejprve na kontrolu veterinářům, což by naše slova o týrání mohlo potvrdit, ale odvezla je hned na statek. Nedávno tam byla ČT a psi jsou zase na metrovém řetězu.

Coby psí trenérka množírny dlouhodobě kritizujete. Jak laik pozná, že mu hrozí, že si štěně chce vzít z množírny, a ne chovné stanice?

Chovná stanice by měla mít na fence maximálně jeden vrh ročně, množírny nabízejí štěňata od jedné feny k odběru i dvakrát za rok. Podmínky musejí být přizpůsobené danému plemeni, psy musí pravidelně kontrolovat veterinář, pokud se objeví jedinec s vadou, která je dědičná, měl by být vyřazen z chovu. Se štěňaty se má pracovat, aby byla zvyklá chodit ven a mezi lidi, samozřejmě nezvládají ještě všechny situace, ale základní socializace by měla proběhnout. U papírového chovu se můžete vždy zajet podívat na rodiče i na chovatele a předání zvířete většinou probíhá přímo u nich. U komerčních množíren se nikdy nedostanete k nim domů, často nenabízejí úplně čistá plemena, takže je odebírají od matky klidně ve čtyřech týdnech - kdy se ještě nedá úplně přesně poznat, o jaké plemeno jde. A také často mlží, proč pes nemá papíry.

Jak velkým problémem v Česku množírny jsou?

Pět fenek a jeden pes vám za rok můžou hodit pěknou částku, jsou známy i případy, kdy měli v jedné množírně v Česku přes dvě stě psů. Statisticky jsme v počtu množíren na prvním místě v Evropě. Řada jich je skryta, často se nacházejí třeba ve sklepě, takže se jejich počet obtížně měří, ale změřit jde počet záchytů z nelegálních chovů na hranicích - a ty jsou největší právě z České republiky a Polska. Podle mě to je jednak tím, že se u nás prostě chová tolik psů, a jednak tím, že jsou u nás tak mírně nastaveny podmínky pro klasifikaci týrání. Proto část psích záchranářů sahá k ne úplně „košer“ metodám, pokud se o týrání zvířat dozví.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].