Kdo chce pochopit průběh či možné vyústění války na Ukrajině a nemá možnost studovat tuto tragickou událost přímo v terénu, může se poučit z jiného válečného dobrodružství, které ruský stát podnikl v nedávné minulosti – z války v Čečensku.
Ičkerie, domov můj
Tehdy stál proti největšímu státu světa muž s decentním knírkem – Džochar Dudajev. Ten se zúčastnil v osmdesátých letech války v Afghánistánu a po ní sloužil jako velitel letecké základny v estonském Tartu. Během snah Estonska opustit Sovětský svaz v roce 1990 se prý Dudajev jako voják choval zdrženlivě, a Estoncům tak spíš pomohl k nezávislosti, než že by jí bránil. Ještě v témže roce pak ze Sovětské armády odešel a vrátil se do rodného Čečenska. V následných dramatických časech rozpadu SSSR a vyhlašování samostatnosti dříve podřízených republik vstoupil Dudajev do politiky, dostal se do čela nové strany s názvem Všenárodní kongres čečenského lidu a začal prosazovat nezávislost Čečenska.
To ovšem ani v čase rozpadu Sovětského svazu nebylo snadné. Čečensko na začátku devadesátých let netvořilo samostatnou republiku SSSR, ale pouze region v rámci Ruské federace, kde představa nezávislého čečenského státu narazila na odpor. Důvodem byl fakt, že šlo o velmi citlivý region…
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].