V české právní obci působí tak trochu jako zjevení. Jednak proto, že učí na prestižní britské Oxfordské univerzitě, ale také proto, že soustavně otevírá témata související s postavením žen ve společnosti. Barbara Havelková to navíc dělá s vysokou erudicí a odvahou pojmenovat věci pravými jmény, které v českém kontextu někdy vyvolávají nepochopení nebo přímo odpor. Zároveň je ale v Česku po podobné debatě zjevně hlad. Svědčí o tom úspěch právní monografie Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?, kterou Havelková připravila jako editorka společně se soudkyní Kateřinou Šimáčkovou a právničkou Pavlou Špondrovou. Na první díl, v němž přišla řeč na široké spektrum témat – zastoupení žen v politice nebo soudnictví, feministický pohled na právo, otázky práce a péče –, naváže aktuálně vznikající díl druhý.
Sborník Mužské právo vyšel poprvé v roce 2020 a právě teď připravujete jeho pokračování. Co vám osobně v prvním díle chybělo?
Už při jeho přípravě bylo jasné, že jsme zdaleka nevyčerpali všechna témata, která jsme chtěli pokrýt. Některé autorky a autoři také neměli čas něco napsat. Minule přispělo přes čtyřicet lidí a kniha měla více než tisíc stránek. Tentokrát to bude podobné.
O která témata jde?
Budeme se o něco víc věnovat genderovému a sexuálnímu násilí. Máme tam třeba příspěvek od advokáta specializujícího se na sexuální násilí a lidská práva Daniela Bartoně, který se mimo jiné…
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
