„Žijeme v pohádce?“ ptal se ve svém prvním poselství čerstvě zvolený prezident Tomáš Garrigue Masaryk a pokračoval: „Tak se ptají politikové všech zemí, a sám si kladu stejnou otázku; a přece je to všechno skutečná skutečnost, výsledek čtyřletého zápolení všech národů světa. Svět se rozstoupil na dva tábory, a v hrozném boji zvítězili ti, kdo hájili ideálů spravedlnosti – zvítězili idealisté, zvítězil duch nad hmotou, právo nad násilím, pravda nad chytráctvím.“ Čechoslováci měli svou republiku a svého prvního prezidenta. Mnohé se budovalo od začátku, protože nebylo na co navazovat. Učili jsme se demokracii, budovali nové instituce, hledali své místo v Evropě. Masarykův vliv na nový stát se nedá dostatečně docenit, jak byl významný. Zejména pak definoval podobu hlavy státu jako moudré, vyrovnané, nadstranické a spravedlivé osobnosti, a tento nedosažitelný ideál je tu od té doby převládajícím nárokem na držitele prezidentského postu. V kontrastu s tímto očekáváním tu ale jsou volby demokratických prezidentů, které bez ohledu na dobu či způsob hlasování připomínají spíše bitevní pole.
Velká oběť
Snad o jedné jediné věci se v souvislosti s tuzemským prezidentem nepolemizovalo – jestli tím prvním má být Masaryk. Jinak se o pravomocích, podobě volby, vystupování na veřejnosti, zahraničních cestách… hlav státu nekonečně debatovalo, přelo, navrhovalo a zavrhovalo. A to od vzniku republiky až dodnes. Jde o jedinou zdejší instituci, kterou reprezentuje nikoli kolektivní…
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
