I za běžných okolností je transplantace plic riskantní podnik – žádný jiný orgán lidského těla, který lékaři transplantují, není tak napojen na vnější prostředí. Koronavirus všechna rizika dramaticky zvyšuje, což nakonec přední český hrudní chirurg a transplantolog Robert Lischke poznal až příliš zblízka: covidem sám prošel a zemřel na něj jeho otec. Vedle roviny čistě lidské mluví také o rovině profesionální, „kdy je vám líto, že něco, čemu jsme věnovali tolik energie, je systematicky koronavirem likvidováno“. Proto prosadil, aby se transplantační program v dobách omezování všech výkonů nezastavil, přestože lékaři zápasí s omezenými kapacitami nemocnic a vyšetření dárců i příjemců trvá déle. Lidé s transplantovanými plícemi sice covid mimořádně ohrožuje, ještě víc ale pacienty drtí představa, že nebudou mít ani naději nové plíce dostat. „My ten program nemůžeme zastavit, pro pacienty, kteří čekají na transplantace, by to byla děsivá informace,“ říká.
Vaši rodinu covid zasáhl velmi zblízka. Jak?
Můj tatínek měl neurologické onemocnění, které se v poslední době zhoršovalo. Celou dobu jsme ho velmi pečlivě izolovali, aby nedostal covid. Nicméně izolací velmi trpěl, protože nemohl chodit ven a měl obecně málo podnětů, takže začal fyzicky i mentálně chřadnout. Loni na začátku prosince jsme ho museli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
