Nemáme právo poškozovat Zemi 

Rok a půl jste byl ministrem, nyní jste šest měsíců „soukromník“. Proslýchá se, že pořádáte přednášky o umělých květinách. Co vám na nich vadí?

Nepořádám o nich přednášky, jen se mi hrubě nelíbí. Je to náhražka, ve které dosáhl vrcholu ten věk předstírání a nepravosti, který se rozprostřel ve 20. století. Květiny zbyly městskému člověku jako poslední živé jsoucno, se kterým se denně setkává. Když ještě o ně musel pečovat, když je musel zalívat, když se musel starat o to, jak se kterou kytkou zacházet, tak byl ještě pořád vtahován do odpovědnosti, do řádu světa. Teď umělou květinou degeneruje přírodu na pouhou jevovou dekoraci, o kterou není třeba se starat.

Když jste ještě zasedal v české vládě, stalo se vám někdy, že jste něco chtěl říct naplno, ale jako ministr jste tuto chuť musel potlačit?

Upřímně řečeno ne. Já jsem nikdy v životě, ani ve funkci ministra, nespojoval své postavení s tím, co mohu a co nemohu říct. Nejsem schopen říkat něco, co si nemyslím, nebo naopak mlčet o něčem, o čem si myslím, že se mluvit má. Za největší věc, ke které jsem jako ministr nedokázal mlčet, považuji celkovou koncepci našeho hospodářství. My jsme se v debatě o ekonomické transformaci vůbec nedostali k té základní otázce: jaké hospodářství si vlastně můžeme dovolit vzhledem k surovinovým a energetickým zdrojům naší země, kterým odvětvím se můžeme věnovat vzhledem k jejich dopadu na životní prostředí naší země. A to…