Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Téma

Kdo poletí ke hvězdám

Technologicke_nocinky_Mars01_foto NASA_JPL_CALTECH

Popusťme teď uzdu fantazii, nechme stranou všechny etické námitky a další „ale“. Dlouhodobé předpovědi jsou ošidné, přesto se zkusme zamyslet nad tím, kam může věda a technika dospět v horizontu desítek a stovek let.

Kosmické lety od sedmdesátých let minulého století spíše stagnují, není ale žádný důvod, aby to tak bylo navždy. První let na Mars by mohla NASA uskutečnit kolem roku 2040, soukromníci jako Elon Musk nebo Jeff Bezos možná na rudou planetu vyrazí i dříve. Vybudovat tu trvalou základnu bude mimořádně obtížné kvůli řídkému nedýchatelnému ovzduší, průměrné teplotě kolem minus 60 ˚C a především kosmickému záření, před nímž není planeta na rozdíl od té naší chráněna. Přesto lidé jednou na Marsu jednou pravděpodobně žít budou a možná se jej pokusí terraformovat, změnit tak, aby se více podobal Zemi.

Reklama
Reklama

Technologie_Mars_foto NASA_JPL Caltech_MSSS
Chladný a neobyvatelný. Zatím.

Pomoci by k tomu mohly geneticky modifikované bakterie, které by začaly dodávat do ovzduší Marsu kyslík a skleníkové plyny (kvůli ohřátí planety) a také by odstraňovaly jedovaté látky z půdy. Takový projekt by ovšem trval stovky, možná tisíce let a úspěch není zaručen – nevíme totiž, proč kdysi relativně husté ovzduší Marsu vlastně zmizelo.

Možná ale naši potomci nechají Mars svému osudu a najdou ve vesmíru obyvatelnější svět. Jak se ukázalo v uplynulém čtvrtstoletí, planety jsou v kosmu hojné a objevit nějakou pohostinnou by dokázaly i přístroje, které bychom už v podstatě dokázali vyrobit. Otázka je, jak překonat obrovské vzdálenosti mezihvězdného prostoru. Techniku, jež by dopravila živého člověka k jiné hvězdě, si zatím umí představit autoři sci-fi, vědci jsou skeptičtější. Zřejmě by si vyžádala nějaký převratný fyzikální objev.

'Westworld' TV series promotion, London, UK - 02 Oct 2016
Člověk je pro vesmír křehký. letět může stroj. • Autor: Profimedia, TEMP Shutterstock

Otázka také je, kdo vlastně bude do vesmíru létat. Vznik umělé inteligence, která předčí tu lidskou, je podle mnoha odborníků jen otázkou času. Ať už v podobě humanoidních robotů nebo třeba umělého mozku vetknutého do flotily kosmických lodí, vždy by byla mnohem odolnější a pro dobývání kosmu v mnohém vhodnější než křehká lidská tělesná schránka, jak ji známe dnes.

Jestliže ale skutečně vznikne umělá inteligence nadřazená lidské, nebude to především znamenat náš konec? Názory se různí. Optimisté věří, že si člověk nad svými výtvory vždy udrží kontrolu, pesimisté upozorňují, že strojová inteligence může sama sebe zdokonalovat, přeprogramovávat, měnit zákony, které jí dají tvůrci do vínku. Člověka se pak možná buď zbaví jako zbytečné přítěže, nebo o něj bude „pečovat“ podobně, jako se dnes staráme o domácí zvířata.

Jednou z možností, jak se tomuto chmurnému scénáři vyhnout, je vzít evoluci našeho druhu do vlastních rukou. První pokusy s geneticky modifikovaným lidským embryem proběhly nedávno v Číně. Nové metody genetiky totiž nabízejí možnosti (zatím rizikové a nepříliš prozkoumané), jak z DNA odstraňovat dědičné nemoci a vrozené vady. Později třeba přijde na řadu i vylepšení genomu, například zvýšení inteligence dítěte ještě před narozením.

Dalším stadiem může být propojování člověka a stroje. I to se již v laboratořích pomalu chystá – například na Kalifornské univerzitě vyvíjejí mozkový čip, který by pacientům trpícím Alzheimerovou chorobou pomohl s pamětí.

Připadají vám nastíněné perspektivy příliš fantastické? Možná jsou. Ale ještě před pěti sty lety neexistoval parní stroj a lidé věřili, že Země je středem vesmíru. Co bude za další půlstoletí, nevíme. Víra, že rozluštíme hluboká tajemství kosmu, objevíme nové zdroje energie a vyšleme lidské vědomí ke hvězdám, může být také zdrojem optimismu. Koneckonců jsme zatím neobjevili žádný jiný druh, který by měl šanci tohle všechno dokázat.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 777
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte