Rozhovory jsou velice specifický žánr. Tím spíš, pokud si povídáte s někým, kdo se věnuje dění ve světě, společnosti či lidské mysli. Kromě toho, že vám partner v rozhovoru popisuje vlastní názory, dojmy, postřehy, zachycuje ve svých slovech i část dějinných událostí.
Když jsme na konci loňského roku chystali přílohu k pětadvacátému výročí Respektu, počítali jsme také, s kolika osobnostmi jsme za tu dobu pořídili rozhovor. Je jich už na tisíc, což je sice samo o sobě zajímavé číslo, ještě zajímavější ale bylo, kolik výjimečných jmen se v tom výčtu objevilo: Joseph Heller, Francis Fukuyama, dalajlama, Susan Sontagová…
To jsou všechno jména lidí, kterým naslouchal či stále naslouchá celý svět. A tak vznikl nápad připravit tento speciál, tedy výběr z rozhovorů s lidmi, jejichž myšlenkám stojí za to věnovat pozornost. Nápad přišel snadno, ale jeho provedení už tak lehké nebylo. Nabídka jmen totiž vysoce převyšuje možnosti rozsahu tohoto časopisu. Zároveň jsme cítili, že je třeba dát výběru nějaký řád, aby to nevypadalo, že jde prostě o seznam podobný Who is Who.
Nakonec jsme se rozhodli vybrat třicet rozhovorů s výhradně zahraničními osobnostmi, jež nám nějak pomáhají interpretovat svět, ve kterém žijeme. A je jedno, jestli jde o ekonoma, spisovatele či psychologa.
Jedním z kritérií také pochopitelně bylo, aby rozhovor byl i po letech živý. Tedy aby se netýkal jen někdejších aktuálních událostí, které už dnes nemají význam. Z tohoto důvodu jsme vyškrtli řadu zvučných jmen. Někdy ale má „stáří“ rozhovoru své kouzlo. Proto jsme například nechali rozhovor s Ralfem Dahrendorfem z roku 1993, kde je zajímavé číst jeho tehdejší doporučení české společnosti. Čtenáři a čtenářky tak mohou posoudit, nakolik jsme ho poslechli.
U některých témat se dlouho zdálo, že aktuální nejsou a nebudou. Například situace v Rusku. „Nemyslím, že by došlo k válečnému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou dejme tomu o Krym nebo černomořskou flotilu. Pravděpodobnější je, že se Ukrajina rozpadne na západní část s těsnějšími vztahy k Západu a východní část s Krymem, která se připojí k Rusku.“ Je to neuvěřitelné, ale tato slova pronesl Samuel P. Huntington v Respektu přesně dvacet let předtím, než se začala měnit v realitu.
Obecně máme v Respektu rádi rozhovory s lidmi, kteří trochu komplikují naši tuzemskou debatu. Dobře je to vidět například u rozhovorů o ekonomice či ekonomii. Řada osobností, mezi něž patří i držitelé Nobelových cen, otevřeně popisuje, jak jsme se mýlili v interpretaci ekonomických dějů. Ale nejen ekonomové dokážou předvídat události ve svém oboru. Spisovatel Joseph Heller v Respektu roku 1997 například říká: „Pravděpodobně, to já už tady nebudu, se vynoří Čína a stane se vedoucí ekonomickou silou.“ Na konci loňského roku se skutečně Čína stala největší světovou ekonomikou.
Se vším, co nás obklopuje, co se děje, souvisí lidská duše. Proto mezi planetárními mysliteli najdete i ty, kteří uvažují o naší mysli. Ať už je to odborník na zpomalení života a propagátor lenivosti, nebo psychiatr, který „studoval“ teroristu Breivika.
Závěrem bych ještě rád zmínil, že interview zde uvedená vycházela v čase, kdy rubriku Rozhovor řídil nejprve Tomáš Pěkný a později jeho učeň Ondřej Nezbeda.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
