Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Zreformovat stát a danit na rozumnějších místech – jiná cesta neexistuje

Se sociologem Danielem Prokopem o chystaném manuálu, jak zastavit zadlužování

Danil Prokop • Autor: Profimedia
Danil Prokop • Autor: Profimedia

Koaliční vláda Petra Fialy má do měsíce dostat na stůl menu opatření, jak zmírnit zadlužování a ideálně s tím vyřešit i zefektivnění chodu státu. Manuál vyrábí Národní ekonomická rada (NERV) a mělo by jít o její největší počin od května, kdy nová vládní garnitura NERV oživila a personálně obměnila. Podle jednoho z členů, sociologa Dana Prokopa, panuje mezi tvůrci materiálu shoda, že chronicky děravý rozpočet nepůjde spravit jen škrtáním výdajů, ale že bude potřeba zvednout některé daně, byť se tomu vládní strany – hlavně ODS – brání. „Není ale třeba mluvit vyloženě o zvyšování daní, stačilo by vrátit daňovou zátěž na úroveň roku 2019 a poskládat daně chytřeji,“ míní Prokop.

Co bude hlavní sdělení, až bude materiál hotov?

Nejsem jeho hlavním autorem, v NERV na něm pracuje skupina zaměřená na veřejné finance. Ale vnímám to tak, že půjde o opravdu vážně míněný pokus něco dělat. Vedle nenadálých výdajů, souvisejících s válkou a krizí, je v rozpočtu strukturální deficit přes 200 miliard korun. Proto vzniká menu opatření, aby NERV popsal některé realistické možnosti v redukci výdajů a abychom si přiznali, že souběžně je potřeba i zvyšování daní.

Jakých daní a jak moc?

Můžu zatím mluvit jen za sebe a můj hlavní bod je, že se míra zdanění musí vrátit zhruba na úroveň roku 2019. Mezitím daně klesly v úhrnu zhruba o 150 miliard korun. V NERV je myslím shoda, že s tím je potřeba něco dělat. Hlavní změnou bylo zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu. Otázkou je, nakolik peníze vybrat vrácením této daně zpátky a vracet se tak do stavu vysokého zatížení zaměstnanecké práce. Já jsem spíš zastáncem částečného návratu, v kombinaci s vyšší progresí u daně z příjmu a s tím, že bychom zbývající peníze vybrali jinými způsoby. V oblasti daní podle mne nejde jen o sumu, ale také o to, aby nezvyšovaly chudobu, pomáhaly k rozvoji zaostávajících regionů, nebyly různě distorzivní a nemotivovaly k práci na černo.

Jaké daně by bylo správné zvýšit a poskládat chytřeji?

Zrušenou daň z nabytí nemovitostí lze nahradit vyšší majetkovou daní pro ty, kdo už nemovitosti vlastní. To jde mimochodem udělat i tak, aby více zatížila drahé nemovitosti či ty, kde nikdo nemá trvalé bydliště, než domeček důchodce na venkově. Majetkové daně jsou u nás jedny z nejnižších v OECD, ale i v postkomunistickém prostoru. Také máme hodně nízké daně na alkohol, ať už jde o stagnující spotřební daně, nižší DPH na pivo nebo osvobození od spotřební daně pro tichá vína. U daně z příjmu jsou různé neproduktivní slevy, jako třeba slevu na manželku nebo na finanční produkty u daně z příjmu. Tyto díry je podle mne potřeba zacpat. A zapracovat na sblížení vysokých daní a odvodů pro zaměstnance a nízkých daní pro podnikající osoby nebo u dohod pro provedení práce. Po chystaných změnách by živnostník s obratem 1,5 milionu odváděl méně než člověk s minimální mzdu. Zaměstnanci utíkají k těmto formám nižšího zdanění, což ohrožuje důchodový systém i silně komplikuje úvahu o návratu zdanění některých zaměstnanců. Ale to je můj názor, nechci mluvit za celý NERV. Třeba naopak přijde i s dalšími věcmi.

V rámci daňového balíčku, který se nyní ve sněmovně projednává, padají spíš návrhy na další snižování daní. Třeba na úlevu pro loterijní firmy, s odůvodněním, že nyní mají vyšší zdanění než jiné formy hazardu. Toto snížení podpořil i ministr financí. Dává vám něco takového smysl?

Komentoval bych to tak, že by si vláda už dál neměla snižovat příjmy. Tohle je naprostý nesmysl. Nesouhlasím ani s rozšířením paušální daně OSVČ. Extrémně negativní dopady může mít rovněž jakékoli zvyšování desetitisícového limitu dohod, pokud se nezačnou registrovat a nebude platit strop pro daného člověka na rok. Mělo by se zapomenout i na chystaný převod procent odvodu na důchody rodičů - a na všechny další nápady podkopávající příjmy rozpočtu.

Vláda bazíruje na tom, že daně zvedat nechce. Premiér Fiala to nedávno znovu zopakoval. Bude tedy doporučení NERV k něčemu?

Vyrovnat rozpočet jen snižováním výdajů nejde. Museli bychom zavést výrazně menší stát, ale ne co do počtu úředníků, nýbrž ve smyslu rozsahu transferů a veřejných služeb. To by znamenalo krajně nepopulární škrty tam, kde stát utrácí hodně peněz – výrazně pomalejší valorizaci důchodů, výrazně menší rodičovskou, větší spoluúčast ve zdravotnictví, placené vysoké školy a další věci. Něco z toho bude možná taky potřeba, ale pro vyrovnání deficitu jen na straně výdajů bychom prostě museli zcela změnit pojetí veřejných služeb, které drtivá většina Čechů bere za samozřejmé. Jestli takové škrty vláda nechce, tak nemá na výběr a musí i zvedat daně. Anebo je tu ještě třetí cesta, zakončit své funkční období obřím deficitem rozpočtu - což ale tento kabinet také nechce.

Dokážete vládě poradit, jak nepopulární změny prodat?

Já jsem byl jedním z těch, kdo v posledních letech upozorňovali, že nelze daně jen bez náhrady snižovat. Když se má teď postupovat opačně, tak to vysvětluje těžko. Zvlášť v dnešní ekonomické situaci. Snad dojde do příštího roku ke zlepšení. Před tímhle efektem, že po snížení daní bude za dva roky jejich návrat chápán jako čisté zvyšování, jsme politiky varovali. Pointa je v tom, že věci, které by mohly krátkodobě ušetřit významné výdaje, jsou často ještě méně populární než zvedání daní.

Kde jinde by stát mohl ušetřit?

Existují opatření, kde je účinek relativně rychlý. Například přehodnocení podpor pro stavební spoření. Nebo příspěvku na penzijní připojištění, kdy část státních peněz jde do smluv, kde je minimální ziskovost a vysoké poplatky a kde pak lze úspory vybrat najednou, místo aby plnily roli důchodového příspěvku formou anuity. Další relativně rychlé opatření je třeba zkrácení doby rodičovské nebo jiné kroky směřující k tomu, aby se rodiče vraceli na trh práce. Nebo vyšší penalizace za předčasné důchody, k nimž dnešní systém spíš motivuje, než aby od nich seniory odrazoval. To jsou jen věci, o kterých já mluvím déle. Uvidíme, co z toho se nakonec v doporučeních NERV objeví a co tam bude navíc, finální verze má být hotova během listopadu.

Sám jste opakovaně mluvil o tom, že jde o dobrou příležitost odstartovat i dalekosáhlejší reformy, které budou možná krátkodobě něco stát, ale o to větší efekt přinesou v budoucnu. Co by to mělo být?

Česko patří mezi země s nadprůměrně vysokým počtem vězňů. Máme vysoký počet obcí a fragmentovanou státní správu. Naše zdravotnictví je obrovsky zatíženo chronickými nemocemi plynoucími ze špatného životního stylu a slabé prevence. Velká část předlužené populace uniká do šedé ekonomiky. Fungování státu je v zásadních ohledech hrubě neefektivní, například v absurdně rozděleném výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění. To všechno jsou potenciálně úspory za desítky miliard korun – a věci, které vláda musí začít měnit. Vždyť od jaké jiné vlády něco takového čekat? Nebudou mít bohužel velký efekt za dobu jejího působení, ale pokud chce mít vláda reformní punc, musí se do nich pustit.

Máte dojem, že se to stane?

Vláda byla celý rok ve vleku krizových událostí. Ale doufám, že už se její vnímavost trochu mění. I v odborné veřejnosti vidím posun. I v NERV je vidět, že lidé, kteří se ještě nedávno na lecčems ideologicky neshodli, teď mají konsensus v hlavních směrech, co je třeba dělat. V detailech se liší, ale politický předvolební postoj, že lze snížit daně bez náhrady, odkládat reformy na straně výdajů a někde pošetřit na pár úřednících, je docela minoritní. Tak snad ten apel bude mít nějaký efekt.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].