V programovém prohlášení není nic o tom, že by lidé bez dětí neměli mít důstojný důchod

Tento pátek bude jmenována vláda Petra Fialy tak, jak byla navržena – přestože prezident Miloš Zeman původně prohlašoval, že to neučiní, neboť se mu nelíbí kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský. Jak hlavu státu jmenovaný premiér přesvědčil? „Neslíbili jsme žádnou změnu programu ani žádné personální výměny. Došlo k dohodě na základě politického rozhodnutí prezidenta po jednání s premiérem. A myslím, že vše vedlo ke správnému rozhodnutí, protože klíčové instituce ve státě spolu nemají bojovat,” popisuje předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Byla jste překvapená, když Miloš Zeman v pondělí jmenovanému premiérovi řekl, že vládu jmenuje jako celek i přes výhrady vůči Janu Lipavskému?

Upřímně řečeno - dávala jsem tomuto scénáři menší naděje než tomu, že pan prezident se rozhodne postupovat tak, jak avizoval, tedy nejmenovat vládu jako celek. Ale určitou naději, že ustoupí, jsme měli; byla to pořád jedna z reálných možností. I proto na schůzku premiér Fiala nešel s tím, že už je rozhodnuto.

Čemu přisuzujete, že prezident změnil názor, ačkoliv v pátek v poměrně nepřátelském prohlášení psal, že Jana Lipavského nejmenuje - a o některých dalších ministrech si myslí, že se “svým rezortů v minulosti nevěnovali a nemají tak dostatečnou odbornost”?

Podle mého názoru sehrály roli dva faktory. Zaprvé že jsme jako pětikoalice zůstali sjednocení v postupu i názoru na to, jak má vláda vypadat a kdo má být její součástí. Druhý faktor byl, že jsme byli zcela vážně připraveni a pracovali jsme už na tom, abychom mohli tento týden v případě neúspěchu podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. To byl ten nejklíčovější faktor.

Podle vás si tedy prezident testoval, jestli do sporu s ním půjdete, nebo ne - a když jste řekli, že půjdete, tak couvl. To je to hlavní, co rozhodlo?

Určitě sehrálo roli, že podle většiny ústavních právníků by u Ústavního soudu prezident se svou argumentací neuspěl. Navíc bych nepodceňovala argumentaci, že by svým chováním hlava státu způsobila ještě další krizi kromě krize covidové, ekonomické a energetické - a to krizi ústavní, která by všechny zmíněné ještě prohlubovala. Každý z aktérů si tohle musel uvědomovat a věděl, že má ve svých rukou, jestli ta další krize vznikne, nebo tu bude konečně vláda, která je začne řešit.

A zazněla na schůzce s prezidentem tato argumentace z úst Petra Fialy?

Na schůzce jsem nebyla, ale byla to jedna z věcí, kterou jsme veřejně argumentovali všichni. A předpokládám, že i Petr Fiala v Lánech.

Ale jistě to nevíte. Do jaké míry se Petr Fiala radil s vámi jako představiteli pětikoalice ohledně postupu a argumentace, kterou chtěl sdělit prezidentovi? Nebylo to tak, že se obklopil hlavně blízkými lidmi z ODS, se kterými postup probíral?

My jako předsedové pěti stran jsme se ohledně toho dennodenně kontaktovali nebo scházeli. Postupy jsme ladili společně, takže to určitě nebylo jen o diskuzi v ODS.

Co znamená “ladili společně”?Řekl vám Petr Fiala, co přesně chce prezidentovi sdělit, než šel na pondělní schůzku?

Fascinuje mě, že všichni mají představu, že jednání probíhají podle nějakého námi napsaného scénáře, a říkáme svému kolegovi, navíc v tomto případě premiérovi, co přesně má říkat. Tak to určitě nefunguje.

Tam ani otázka nesměrovala. Jde o to, nakolik jste informovaná ohledně toho, co na schůzce s prezidentem zaznělo, a jestli vám Petr Fiala říkal předem aspoň přibližnou argumentaci. To přece nejde o kontrolu jeho slov, ale o budování vzájemné důvěry napříč pěti stranami.

Jasně jsme si řekli a aktualizovali, jaká je naše pozice a strategie. Byli jsme přesvědčení, že premiér by v případě neúspěchu v Lánech měl podat kompetenční žalobu, takže jsme ladili spíše detaily kolem této záležitosti. Co konkrétně zazní na schůzce, jsme takto podrobně neřešili.

Můžete nicméně stoprocentně vyloučit, že mezi premiérem Fialou a prezidentem Zemanem nedošlo k výměně - dejme k tomu - v personáliích mimo vládu, o čemž se veřejně diskutovalo právě v souvislosti s výraznou změnou názoru hlavy státu? Prezident Zeman a jeho okolí je známé tím, že se mu nelíbí třeba současné vedení ČT nebo BIS, nelíbí se mu část ani zahraniční politiky, kterou chcete dělat…

Musím říct, že s určitým pobavením sleduji, jak všichni od veřejných komentátorů po bývalé politiky věděli, jak se má, či nemá vyjednávat - a co přesně jsme měli dělat jinak. Říkalo se, že náš postup je špatný, protože Miloš Zeman nám nikdy vládu nejmenuje, a že nemáme šanci na úspěch. Teď najednou všichni vědí, že to muselo být něco za něco. Často ti samí lidé. Tady opravdu nedochází k žádnému výměnnému obchodu, premiér Fiala řekl, že k jmenování Jana Lipavského nedošlo po kladení podmínek. Neslíbili jsme žádnou změnu programu ani žádné personální výměny. Došlo k dohodě na základě politického rozhodnutí prezidenta po jednání s premiérem. Myslím si, že vše vedlo ke správnému rozhodnutí, protože klíčové instituce ve státě spolu nemají bojovat. My jsme přišli jako koalice, která chce přinést změnu, vrátit slušnost a důstojnost do politické kultury. Pokud nebudeme dbát na respekt k zákonům včetně Ústavy, pak slušnost sama o sobě neobstojí. Výsledek je jen naplněním toho, co jsme slíbili, že budeme činit. A proto nemůže obsahovat žádnou výměnu.

Když se ještě vrátíme ke schůzkám s ministry. Co si myslíte, že prezident tímto postupem sledoval?

To je otázka na prezidenta, nemohu mluvit za něj. Navíc jako předsedkyně sněmovny, která nebude sedět ve vládě, jsem na schůzce s hlavou státu nebyla.

Ale přece si o tom musíte jako předsedkyně jedné z vládních stran něco myslet - poté, co tyto schůzky probíhaly dva týdny a vy budete mít ve vládě své ministry, kteří na nich byli.

Samozřejmě okolnosti vzhledem ke covidové nákaze určitě způsobily určitou vizuální absurdnost setkávání, na kterou se mnozí zaměřili, ale opomíjeli, že kdyby jednání bylo přerušeno izolací Miloše Zemana, tak teprve teď začnou schůzky a jmenování vlády by trvalo ještě déle. V mediálním prostoru se jim začalo říkat “pohovory” či “zkoušky” kandidátů, ale to je podle mě liché pojmenování, protože o žádné pohovory ani zkoušky nešlo. A důležitý je výsledek, že bude jmenována vláda jako celek tento pátek.

Ale možná měl pan prezident pocit, že se jedná o “pohovory” nebo “zkoušky” budoucích ministrů. Nechtěl vám jako vznikající vládě naznačit, že je stále politický hráč, se kterým je potřeba počítat?

Myslím, že jsme se dostali do situace, kdy nahlížíme na jeho kroky optikou toho, jestli jsme příznivci, nebo odpůrci prezidenta. A přehlížíme, že i předchůdci Miloše Zemana se setkávali s ministry, i když v jiné formě.

Ale také v jiné, méně vyhrocené a ne tak bezprecedentní společenské i politické situaci a ve chvíli tak jasné většiny ve sněmovně.

Ano, ale to je dané zdravotním stavem prezidenta. Vytváří se tu dojem, že se v této věci dalo chovat jinak, což si nemyslím. Naše strategie byla správná. Cestu, jak jsme k výsledku došli, bych už ráda nepitvala.

Pojďme tedy dál. Nemrzí vás, že sedíte v čele Poslanecké sněmovny, což je určitě v jistém smyslu důležitá pozice, ale nebudete mít přímou možnost ovlivňovat dění na vládě? Neoslabí to TOP 09?

Máme v koaliční smlouvě jasný mechanismus našich setkání a jednání na úrovni předsedů pětikoalice. Na zasedání vlády logicky nebudu, ale tento koaliční mechanismus povede k tomu, že budu mít za TOP 09 nejenom přehled, ale i vliv na to, jaká rozhodnutí jsou přijímána. A nezapomínejte, že máme jako strana ministra zdravotnictví a ministryni pro vědu a výzkum, takže i to je způsob, jak se budu důležité informace dozvídat. Já svou roli jako předsedkyni sněmovny vnímám jako pojistku, že sněmovna bude pro vládu oporou. Stejně jako je potřebná dohoda se Senátem, aby legislativa vládě procházela - tak já k tomu chci přispět ve sněmovně a dávat vládě Petra Fialy pevnou půdu pod nohami. Podle mého názoru to není zanedbatelná úloha.

Ptám se také proto, že programové prohlášení je postavené na tom, že jste pět stran občas s velmi různými názory a nachází se mezi vámi spousta sporných bodů. Takže třeba bod o zakotvení rodiny jako svazku muže a ženy do Ústavy ČR ze strany lidovců, a naopak požadavek na zavedení manželství pro všechny ze strany Pirátů se vyrušil – a žádné prohlášení tam k těmto požadavkům není. Platí stále, že vy osobně chcete z poslanecké pozice navrhnout zákon pro manželství pro všechny?

Vím, že je zajímavější pro všechny sledovat konflikt mezi stranami. Ale my se snažíme vydiskutovat všechna témata mezi sebou, a až pak oznamovat stanovisko na otázky, kde máme rozdílné názory a postoje. Zmíněná záležitost rozhodně patří mezi věci, které nevycházejí z programu společné koalice, takže následně bude moci být řešena poslaneckým návrhem – a budeme o takovém postupu vést diskusi v rámci celé koalice.

Čili plánujete podat návrh zákona, který by umožnil manželství i stejnopohlavním párům?

Považuji tento zákon za jednu z věcí, o které bychom měli v tomto období diskutovat a dotáhnout ji. Jsme zatím před vznikem vlády, teď ještě není správný čas něco takového otevírat. Poslaneckých návrhů by mělo být od koaličních poslanců spíše méně, navrhovat zákony má primárně vláda. Ale jsou výjimečná témata, která se takto budou řešit.

Jak se vám coby jedné z původních kandidátek na ministryni práce a sociálních věcí poslouchal tento výrok vašeho koaličního kolegy a budoucí ministry práce a sociálních věcí Mariana Jurečky: "Já bych chtěl, aby rodiče, kteří dnes vychovávají dvě nebo tři děti, případně víc, a mají dneska, řekněme, průměrné příjmy, mohli počítat s tím, že toto je ta základní investice, která jim bude stačit pro důstojný důchod v budoucnu. Pro ty lidi, kteří z různých důvodů osobních, zdravotních a tak dále děti nemají, nemohou mít, nedělají investici do dětí, tak tam musí být motivace ze strany státu, aby si výraznějším způsobem spořili na budoucí důchod."Nedá se to chápat tak, že na ty, kteří děti nemohou nebo nechtějí, váš plán ohledně důchodové politiky myslet nebude?

Výrok Mariana Jurečky vychází z logiky toho, jak funguje důchodový systém už dnes. Pokud má někdo více dětí, které budou zcela pravděpodobně v budoucnu plátci do systému, tak systému pomáhají k udržení. Je logické, že čím více dětí se bude rodit, tím to bude lepší pro důchodový systém a jeho životaschopnost do budoucna. To, jak byl výrok posléze dezinterpretován a připodobňován k nějaké politice Polska, bylo podle mého názoru za hranou. Chybí mi tady racionální přístup nehledat hned ve všem senzaci.

Je to určitě jeden z možných způsobů, jak se o důchodové politice začít bavit, a je pravda, že důchodový systém zvýhodňuje lidi s dětmi už nyní. Ale nevnímáte jako problematické, že právě lidovci jsou proti adopci dětí homosexuálními páry, takže zmíněná výhoda nebude nikdy i pro ty, kteří by děti také chtěli? Nebo že byl výrok o tom, že bezdětné bude stát motivovat k tomu, aby si více spořili a měli důstojný důchod, tak nekonkrétní a možná i nepromyšlený, že by bylo lepší, kdyby nezazněl? Sama jste říkala, že se snažíte věci nejprve vydiskutovat, což se tady alespoň podle mých informací nestalo.

Důchodový systém má myslet na každého, kdo do něj přispívá. To je základ, na kterém nikdo nehodlá nic měnit. Interpretace tohoto výroku vyzněla tak, že bezdětní nebudou mít důstojné důchody. To tak rozhodně není a nemyslel to tak ani Marian Jurečka. Bezdětní budou mít nadále důstojné důchody, jen ti, kteří mají děti, a tím pádem zvýšené náklady, budou mít nárok na určité výhody od státu. Ať už jsou to daňové úlevy, školky, různá podpora. Proto myslím, že nemá cenu komentovat tento výrok, který se kvůli mnohým dezinterpretacím stal bouří ve sklenici vody. Ve společném programu není nic o tom, že by lidé bez dětí neměli mít důstojný důchod. Ne každý můžeme mít děti, tak to je, a my na to chceme samozřejmě myslet.

Poslední otázka. Byla jste v listopadu na sněmu znovu zvolena předsedkyní TOP 09. Jaký to byl pocit, když jste jako jediná žena v čele politické strany měla za sebou patnáct mužů? Není to důkaz, že je potřeba zavést určité kroky jako například kvóty, když ani ve straně, v jejímž čele stojí žena, se nedaří dostat do vedení další ženy?

Byla bych samozřejmě ráda, kdyby TOP 09 měla ve vedení více žen. A snažím se své kolegyně motivovat. Byli jsme kritizováni, že i ve vládě Petra Fialy máme málo žen. Jsem ráda, že z našich dvou nominantů je jedna žena. Věřte mi, že jsem tuto otázku při vyjednávání o vládě také občas kladla kolegům z druhé koalice, i když chápu, že hlavní kritéria jsou zkušenosti, kvalifikace a také ochota jít na ministerstvo. Nicméně já jsem dlouhodobě pro vytváření podmínek, nikoliv pro pozitivní diskriminaci či jinou formu jako kvóty. Takže mám před sebou po další dva roky mého předsednictví úkol, jak tento stav změnit.