Pehe: Hrad může chtít svou vládu a komunisté mu vypovězením tolerance pomáhají

Ústřední výbor KSČM se v sobotu na jednání v Nymburku rozhodl, že strana před podzimními parlamentními volbami nebude měnit vedení. Ve funkci tak zůstává jako předseda Vojtěch Filip. Ten sice loni uvedl, že znovu kandidovat nebude, ale komunisté pak volební sjezd několikrát odložili, naposledy na letošní listopad. Filip tak stranu dál vedl. V poslední době však sílily kritické hlasy požadující jeho dostoupení a projevily se ambice Filipa ještě před volbami nahradit. Za jeho hlavní soupeře byli před zahájením jednání považování Josef Skála jakožto reprezentant ultrakonzervativního křídla a europoslankyně Kateřina Konečná.

Vojtěch Filip ale v sobotu ráno oznámil že rezignovat nehodlá, čímž případným protikandidátům zkomplikoval situaci. Aby totiž bylo možné vedení odvolat a jmenovat nové, je podle pravidel komunistů nutné shromáždit více než dvě třetiny z 90členného ústředního výboru, tedy alespoň 61 hlasů. A to se nestalo: pro odvolání Filipa hlasovalo pouze 46 členů, 29 mu vyjádřilo podporu.

Hlasy volající po výměně vedení vycházejí z velké části z rostoucích obav, že by se komunisté nemuseli na podzim dostat do Sněmovny. Preference strany se setrvale propadají, letos jí zatím volební modely přisuzují podporu mezi sedmi a osmi procenty. Její základnu tvoří v drtivé většině senioři a kromě voličů tak straně ubývají i členové. Právě tento týden komunisté vypověděli toleranci vládě a Vojtěch Filip naznačil, že by podpořili vyjádření nedůvěry vládě, o němž se stále častěji mluví. „Myslím si, že k tomu prostě dostali povel z Hradu,“ říká politolog Jiří Pehe.

Čím by se mohla KSČM udržet ve Sněmovně?

Strana nemá moc velké šance trvale zvrátit pokles preferencí. Je demograficky odsouzená k zániku, protože k sobě za třicet let nedokázala přitáhnout let mladé lidi. Průměrný věk členů i voličů je dnes přes sedmdesát. Co by ale snad mohla dokázat, je oddálit nebo zpomalit postupný zánik tím, že by přijala symbolické kroky. Například ukončí právě spolupráci s Babišem – jako gesto vůči voličům, které odradilo, že strana spolupracuje s jedním z nejbohatších Čechů, který by ještě před několika lety byl viděn jako hlavní třídní nepřítel. A také se jasněji vymezí jako levicová strana. Nejenom jako takový byznys spolek, který podporuje toho či onoho podle potřeb. Pak by se mohla pokusit ještě aspoň symbolicky o oslovení mladších voličů, ale obávám se, že k tomu nemá moc sil. Zbývají jim opravdu symbolická gesta, která mají ukázat, že nejsou hadr na holi Andreje Babiše, ale svéprávná  strana, které jde o obranu práv těch sociálně slabších.

Komunisté tento týden vypověděli toleranci vládě Andreje Babiše. Proč to udělali právě nyní? Na to, že Andrej Babiš neplní jejich požadavky, si stěžovali dlouho.

Souvisí to s tím, že z KSČM se kromě toho všeho, o čem jsme teď mluvili, stala taková “hradní strana”. Máme momentálně tři prohradní strany: SPD skrze Tomia Okamuru, který má s prezidentem Zemanem dobré vztahy, pak KSČM a pak do jisté míry i ČSSD, která tomu tak nějak odolávala, ale teď se zdá, že se Jan Hamáček kompletně Miloši Zemanovi a Hradu podvolil. Myslím, že existovala úzká koordinaci mezi tím, co chce KSČM a prezident Zeman. To že teď toleranci odpískali, podle mě souvisí s plány Hradu a tím, že se Miloš Zeman rozhodl, že se pokusí udělat si vlastní vládu. Když se velmi pozorně podíváme na prohlášení Vojtěcha Filipa, tak jedním dechem mluví o tom, že už nechtějí tolerovat vládu, která neplní sliby, a zároveň jsou za určitých okolností ochotni podpořit hlasování o nedůvěře, pokud jej opozice vyvolá. Stejně začal mluvit i Tomio Okamura: že má vzniknout úřednická vláda atd.

Takže jim to Hrad „nařídil“?

Ano, myslím si, že k tomu prostě dostali povel. Nespokojenost KSČM se spoluprací s Andrejem Babišem existovala už nějakou dobu, ale vždycky to nějak překousli. Možná to bylo také na základě toho, že Zeman je mírnil a chtěl, ať vládu podporují. Teď se Hrad mohl rozhodnout, že s Babišem to dál nejde, že chce na šest měsíců svoji vlastní vládu. Udělat své projekty a naplnit priority tak, jak je známe. A komunisté se v dobré tradici rozhodli, že mu v tomto polovičním puči pomohou.

Do jaké míry stojí vazba mezi komunisty a Hradem na vztahu Miloše Zemana a Vojtěcha Filipa? Pokud by ho v čele strany někdo nahradil, mohlo s tím spojenectví oslabit?

Myslím, že skutečně hodně stojí na osobním vztahu Vojtěcha Filipa a Miloše Zemana, případně lidí kolem něj. Pokud by komunisty vedli představitelé toho ideologického, leninsko-marxistického křídla, dovedu si představit, že by se chtěli trochu víc oddělit. Sice je pro ně Miloš Zeman přijatelnější partner než mnozí jiní dnešní politici i díky proruským a pročínským postojům, ale zároveň je představitel polistopadového establishmentu, který kritizují. Naopak to praktičtější křídlo, kam můžeme zařadit Kateřinu Konečnou, by se možná snažilo přilákat nové voliče, a k tomu by pomohlo, kdyby KSČM vypadala víc nezávisle. Řada lidí KSČM volila, protože měla pocit, že strana vystupuje z vlastních pozic - a teď se najednou přisála na jedné straně na Babiše a na druhé straně na Zemana.

Stála za vypovězením tolerance i frustrace straníků, že komunistům padají preference?

Bez toho by to nešlo. Kdyby KSČM měla 15procentní podporu, mohli bychom mluvit o tom, že ono vypovězení je čistě přání z Hradu, ale taková situace není. Strana se setrvale propadá a demografické trendy jsou pro ni katastrofální. Míří pod pět procent tak jako tak, protože jí - řečeno natvrdo - vymírají voliči a členové. A zároveň jim určitá skupina voličů, kteří by ji ještě mohli jedno dvě volební období držet nad pěti procenty, utekla k Babišovi. A o ty tady hlavně jde. Ve straně vypukla panika, že bez aspoň trochu radikálnějšího obratu to už takříkajíc nedají. Pokud bychom o fungování strany mluvili jako o byznysovém plánu, tak je ohrožená hranice pěti procent, která řadě funkcionářů zajišťují určitý vliv a finance.

Kolik pragmatismu a “byznysových” výhod bylo obsažených už v původním rozhodnutí vládu Andreje Babiše tolerovat?

Pro filipovské vedení samozřejmě spojení s Babišem obsahovalo výhody, o některých možná ani nevíme. Celý plán spojení s Babišem počítal s tím, že strana získá podíl na moci a vlivu - i nějaké nové voliče. Komunisté si mysleli, že když toho správně využijí, možná jim to zajistí větší popularitu. Což se nenaplnilo. Navzdory všem kalkulacím strana směřuje pod pět procent rychleji, než si kdokoliv představoval. Jedna věc je mít všechno promyšlené - a druhá, že v říjnu vám podnik zkrachuje a vy budete bez peněz.

Co čekat od pokračování Vojtěcha Filipa? Co se s KSČM stane?

Budou dělat to co doposud, jenom bez spojení s Andrejem Babišem. Komunisté zůstanou dál hradní stranou, odtud Vojtěch Filip čerpá největší legitimitu. Situace je trochu podobná tomu, co jsme viděli u ČSSD, kde mandát předsedy plnohodnotně obhájil Jan Hamáček. Za jeho vedení straně také padly preference, ale právě tady by komunisté mohli profitovat. Vojtěch Filip může na rozdíl od Jana Hamáčka říci, že se s Babišem rozešel. Může pro to uvádět principiální důvody a třeba to komunistům vynese i nějaké procento navíc od levicových voličů, kteří ČSSD pod současným vedením odepsali. Ale celkově moc není odkud nové voliče brát - nechali to zajít příliš daleko. Mohou sice získat zpět nějaká procenta, ale jinak jsou jako strana ve stavu klinické smrti.