Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Negativní kampaň se dá přepísknout. Přesto si může poražený odnést, že příště bude ještě brutálnější

Se slovenským sociologem Michalem Vašečkou o tom, kdy negativní kampaň nemusí vyjít, a jaká ponaučení si poražení odnášejí

Autor: ČTK
Autor: ČTK

Slovensko a Slováci tvrdou negativní kampaň před prezidentskou volbou už minimálně jednou zažili. V roce 2014 se do druhého kola dostali Andrej Kiska a Robert Fico. Jak tehdy přesně Ficova kampaň vypadala?

Měla tři pilíře. Fico zdůrazňoval, že Kiska je v politice naprosto nezkušený a nezná ani základní procedury, což negativní kampaň nebyla. Ono se mnoho z toho později potvrdilo, takže šlo spíš o docela přesné pojmenování slabin protivníka. Pak tu ale bylo obvinění z krácení daní, to zaprvé - a zadruhé se Fico snažil vsugerovat voličům, že Kiska je scientolog a že je to problém.

Přesto Kiska ve druhém kole porazil Fica poměrem 60:40, tedy velmi přesvědčivě. Proč ta negativní kampaň nezafungovala?

Má to jeden důvod, který s tím úplně nesouvisí, ale je potřeba ho zmínit. Ficova strana SMER, kterou založil, vydupal ze země a všelijakým způsobem na ni sehnal peníze, se na něj v kampani vykašlala. V podstatě ji vedl sám. Jeho spolustraníci Fica nepotřebovali v prezidentském paláci, oni potřebovali, aby pro ně dál tvrdě pracoval jako premiér. To je podstatné zmínit: myslím, že kdyby se tehdy SMER do kampaně opravdu opřel, výsledek by byl jiný, rozhodně ne tak přesvědčivý.

Michal Vašečka • Autor: Milan Bureš
Michal Vašečka • Autor: Milan Bureš

A jaké byly další důvody?

Ta negativní kampaň se mu vrátila. Udělal jednu chybu a měl jeden špatný odhad. Když obvinil Kisku z krácení daní, operoval údaji, čísly a daty, která mohl vědět jen z daňového přiznání jeho firem a které jako premiér neměl šanci legálně vidět. A to se voličům nelíbilo. Slovenský volič nemusí být nutně politicky sofistikovaný, ale daňovému přiznání rozumí, protože ho každý vyplňuje. A každý chápal, že Fico se díval někam, kam neměl. Za druhé špatně odhadl, co si katolické voličstvo bude spojovat se „scientologií“. Ukázalo se, že to sice není v očích voličů klad, ale taky žádný problém. Lidem bylo tohle - řekněme - podezření jedno. Naopak jim přišlo velmi nedůvěryhodné, když se jim snažil Fico vlichotit tím, že sice byl komunista, ale taky byl přece křtěný, a mluvil o sobě jako o „biřmovaném komunistovi“.

Jak se tehdy zachoval Kiska jako kandidát? Našel obranu proti negativní kampani?

Řekl to, co říct měl; to mu jeho poradci řekli dobře. Ale neverbální komunikace nebyla dobrá: bylo to nedůvěryhodné, nebyl to dobrý herecký výkon. Myslím, že neudělal žádnou velkou chybu, ale rozhodně z toho nevyšel neposkvrněn. Všichni si odnesli dojem, že na těch obviněních něco bude.

Spíš než že by Kiska dobře reagoval, tak to tedy Fico přepískl, a proto jeho strategie nevyšla?

Ano, tak to bylo spíš. Kiska rozhodně mohl reagovat lépe. Myslím, že to ukázalo obecnou vlastnost kampaní. Je vcelku jedno, co kdo říká, protože takhle daleko ve volbách a s profesionálními týmy už kandidáti nedělají velké chyby a neříkají hlouposti. Důležité jsou zdánlivě drobné věci: jak u toho působí, jak jsou přesvědčiví. To platí pro pozitivní i negativní kampaně.

Jaké si z tehdejší kampaně vzal ponaučení Fico a jeho budoucí protivníci?

To je docela složitá otázka. Ale zpětně viděno byla tahle prezidentská volba začátkem Ficova konce. Na to navázala prohra SMERu v komunálních volbách, pak vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a Ficův premiérský konec. Kdyby tohle Fico tehdy věděl, tak by na Kisku zaútočil ještě mnohem drsněji a brutálněji. To je - myslím - ponaučení, které si z toho vzal. Že už nesmí nikdy ponechat nic náhodě a všechno musí dělat naplno. A to si uvědomují i jeho političtí protivníci nebo občanští kritici. Pokud se Fico vrátí k moci, už neudělá chybu, ale naopak maximum pro to, aby žádný prostor svobodné občanské společnosti ani médiím nezbyl.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].